Kolem a kolem

V dnešním příspěvku se budeme věnovat okolí ostravakova bytu. Jak je dobrým zvykem, opět se po sestavení všech informací dohromady ukazuje, že údaje v jeho příbězích si protiřečí. Jak jinak si vysvětlit že do hospody přijde z jedné strany, ale vrací se úplně na opačnou stranu domu. Ale jak dobře víte, nesrovnalostem se budeme věnovat až po přehledu všech informací z deníku.

Okolí domu – bydlí na vedlejší ulici, ale na hlavní to má kousek, blízko baráku je přechod, blízko baráku jsou koleje, u baráku je zábradlí, naproti je další dům, čerstvé rohlíky kupuje v pekárně na Zborovské, soused od naproti má nízkou okna a dají se pochcat, soused seděl ve volební komisi, sousedčiny děcka chodí na základku na Odstrčilku, do videopůjčovny je to nejblíž do Jindřicha,, chodí domů kolem bývalé věže Jindřicha.

Mama - bydlí přes 4 ulice, bydlí kousek od zastávky Plynárny, cestou od mamy jde přes minipark u deskáčů.

Restaurace Jindřiška – Jindřiška je nejbližší hospoda od baráku, cestou z Jindřišky jde domů kolem staré sociálky, cestou do Jindřišky se může stavit v bankomatu, chodí do Jindřišky na guláš a pivo občas, se sousedem si dává sraz v Jindříšce, když je ožralý vrací se z Jindřišky kolem radnice vepředu kolem anděla???

Prokešovo náměstí - chodí často kolem, od radnice jde domů kolem staré Volhy, může si zajít na procházku k radnici, slyší koledy z radnice, cestou z Bazal jde kolem radnice a hospody Jindřiška.

Komenského sady - cestou tam chodí kolem Čapkárny, dá se tam dojit pěšky, pokud táhne děcka na sáňkách,stavuje se na pivo v bufetu u kurtů, když jede na bruslích do Komeňáku jede kolem Čapkárny.

Zastávky tramvaje – bydlí za zastávkou Vesmír směr Přívoz, jak jel od segry dojel až je Svobodě a musel se vracet tramvají zpátky (bydlí u Plynáren nebo u Alberta), když se k němu jede z Dubiny musí se jet až za prodejnu Albert, , nastupuje na zastávce Plynárny.

Albert – do Daniely na sociálce je to deset minut, z práce zajde koupit dárek do Alberta, se Zdenkou se loučí před Albertem, dává si sraz většinou u Alberta (bylo to v případě, kdy pak šli se synovcem který přijel z Dubiny na Prokešák na demonstraci proti zákroku na Czechteku).

Stodolní – bydlí kousek od Stodolní (dá se tam "utéct"), ze Stodolní jde domů směrem k Albertu.

Centrum města – může si skočit na oběd do Rady, říká že bydlí "v centru", od baráku může dojít pěšky do Divadla loutek (ale je to dálka), bydlí nejblíž z od centra z lidí z práce, může se odbelhat k Řekovi na Českobratrskou na hamburgery, do centra chodí pěšky, z práce domů může jít pěšky přes Masarykáč (ale někdy jede od Elektry domů tramvají), když jde z Domina domů, jde kolem Rozhlasu, z Díla to má blízko domů, chodí nakupovat do obchodu, který má v reklamě na svých stránkách, na Masarykač chodí pěšky,

Máj – od Máje může jít pěšky domů, když jde pěšky k Máji musí přejít Nádražní u Plynáren.

Ostatní -Z domu do Výškovic jede kolem Šentála, má měsíčník, na kole jede do Hlučína kolem Černého potoka v Přívoze jak je točna lokálek, může si zajít na oběd do bývalé Babety.

Dům D

Dnes se podíváme na ostravakovy sousedy a dům, ve kterém bydlí. Z informací, které se objevily v deníku si můžeme o domě udělat celkem přesný obrázek. Dům má s největší pravděpodobností 6 pater. Pokud víte v které části Ostravy bydlí, je tato informace velmi podstatná, protože se zde vyskytuje pouze asi 5 domů vyšších než pět pater. Pro odhalení tedy stačí obejít vytipované domů a podívat se na nájemníky v pátém patře. O tom si ale popovídáme příště. Jestliže se chcete pustit do pátrání už teď, určitě vás napadne hledat pouze mezi domy, které nemají balkóny v každém bytě, mají výtah s linoleem, sklep, a navíc mají domácí telefon a v chodbě hrablo na sníh a pytel s píském. Víme že se jedná o dům se třemi byty na patře, jaký typ lidí bydlí v kterém patře a taky že se obyvatel domu jmenuje Chvějka. Šikovnější z Vás se opět můžou pustit do pátrání sami, ostatní si počkají do příště....

Dům - je to barák, dům má víc jak 5 pater, mají domácí telefon, mají velkou chodbu v baráku, v domě je schodiště, v domě jezdí výtah, ve výtahu je linoleum, které je věčně zechcané od psů, dům má sklep, vynáší smetí před barák, před barákem kontejner (popelák), hrablo na sníh je dole v chodbě, je tam i pytel se solí, dole ve vchodě je vývěska, mříž na boty se dá použít jako zarážka na dveře, mají týdenní služby na odklízení sněhu, mají úklid před barákem na střídačku každý týden v létě i v zimě, ostravak měl službu 10.8.2005 na úklid, v jejich ulici protahuje pluh na sníh.

Sklep -  mají dlouhé chodby ve sklepě, ve sklepě na chodbě jsou lešeňové trubky, má ve sklepě lyže a brusle, člun a další haraburdí.

Ostravakův byt (5.patro) - nemá v bytě balkón, z okna má výhled, z okna vidí na ulici před barákem, může objet na koloběžce celý barák (asi to není blok).

Sousedka na patře - na patře bydlí nadržená sousedka, v baráku nejsou moc pěkné baby, jenom sousedka odnaproti, ale ta chce jenom sex, sousedka má mladého syna co umí opravovat počítače, sousedčin syn pěstuje na balkóně marihuanu.

Soused na patře - ve třetím bytě soused co má mladou dceru.

Soused ze 6. patra - soused co bydlí nad ním nepravidelně posiluje, pracuje v železárnách.

Sousedka ve 4. patře -  v bytě pod ním bydlí sousedka s manželem.

Sousedka ve 3 patře - ve třetím patře bydlí sousedka, sousedka ve třetím patře chodí v obýváku nahá.

Marcel - Marcel bydlí víc než ob patro, protože od něho jezdí výtahem, má DVD a známého v půjčovně, je ženatý, baba mu ztloustla a zblba, bydlí ve stejném vchodu a jezdí výtahem s ostravakem, může dostat v práci prémie za zlepšovák, měl poměr v lednu 2006 se sekretářkou, jeho žena má 3 dioptrie.

Domovník - domovníka trefil v 2005 šlak, bere to za něho jeho kámoš z baráku, který s ním chodil na pivo.

Přízemí - bydlí sousedka babka – uklízí sníh když má službu, má psa od jara 2005, sousedka z přízemí má manžela a berlu.

starý Chvějka - má Oktávii.

Pošťačka - chodí v 11, nezvoní na zvonek, nechává mu dopisy na poště.

A jsme doma

Opět se mi nahromadily pracovní povinnosti, takže jsem neměl čas se dostat k tomuto blogu. Jelikož jsme vyčerpali většinu informací o ostravakově okolí, je čas se podívat, jak si žije sám autor blogu. V první části se na něj podíváme očima sociologa a pokusíme se vyplnit jeho arch při sčítání lidu. Bohužel nám prozradil informace pouze z některých kolonek....

Každopádně se nám opět objevují drobné nesrovnalosti ve vyprávění, například touha malovat potom co před měsícem vymaloval. Z ostatních informací se ovšem dá velice dobře provést rekonstrukce ostravakova bytu, jelikož víme jak to vevnitř vypadá. Ti aktivnější se můžou pokusit vytvořit plánek jednotlivých pokojů, ti méně aktivní si počkají na druhou část pátrání. Podobně to platí o garáži v Heřmanicích, jelikož popis umožňuje celkem přesné určení polohy.

Příště si detailně popíšeme dům,ve kterém ostravak bydlí.

Domácnost

Obecné – strop je vysoký tak 2,5 až 3 metry, byt má kumbál, má doma špajzku, má ve špajzce staré kompoty,ze zachodu se může dívat na televizi, nemá doma knihovnu, doma nosí korkáče od ťamanů, má doma nepořádek.

Předsíň - z předsíně se jde rovnou do obýváku a do kuchyně, má šedý koberec v obýváku i předsíni, má v předsíní skříň s šuflíky, do spodní přihrádky dává oblečení které nenosí, má v předsíni stolek, pojistky jsou na chodbě, v předsíni je zrcadlo (asi ho rozbil jak mu odešla pračka), zrcadlo v předsíni rozbil 10.6.

Obývák – má obývak mezi ložnicí a koupelnou, v obýváku je šedý koberec, má staré skříně, obýváková stěna je zašedlá, v obýváku má gauč skříňku, stolek a stolek s televizí, televizní stolek stojí na 4 železných kolech, za televizí má obraz a pod ním upadlou omítku (když maloval, říkal že v obýváku neškrábal???), má bar s ledničkou, v obýváku je fíkus, okno v obýváku je směrem na jih,do obýváku svítí slunko, má v obýváku i v ložnici žaluzie (obě místnosti jsou asi na jih), naproti je soused co šmíruje sousedku ve třetím patře co tam chodí nahá, maloval v říjnu 2006 – vyhodil skříň z obýváku, roztrhl koberec a potah na gauči, vyhodil koberec, 1.12.2006 – shořel mu adventní věnec a přitom tvrdí že chtěl na jaře malovat ale maloval před měsícem???

Ložnice – nemaloval doma 10 roku má špinavé okna v ložnici a celkově – moc je nemyje, okno v obýváku má žaluzie a okno v ložnici taky, v ložnici má hodně obrazů od mamy – samé kýče – asi je vyhodil.

Kuchyň – v kuchyni je linoleum, je světlé a jsou na něm pruhy od bruslí, má tam mrazák a fryťák, má plynový vařič, kuchyňksá linka je z umakartu, má prokopnuté dveře, má starý sporák a starou mikrovlnku.

Koupelna – Má v koupelně vanu, má doma sprchu má pokreslenou vanu červenýma kolečkama, má automatickou pračku, která byla výrobkem roku 1993, pračka se 10.6. se pokazila.

Majetek

Banka - Má platební kartu u České spořitelny, na pobočku chodí do Přívozu, v únoru 2005 mu přidělili nový PIN.
Peníze – nemá moc pěněz, nemůže si dovolit hypotéku.
Foťák – foťák Zenit, má doma foťák Smena???
Mobil - mobil Nokia, nemá výměnné kryty, Nokii dostal od švagra v roce 2004, stará SIM karta byla T-Mobile, má doma pevnou linku, mobil mu přejel Ford, má mobil Erickson K700, jako alarm na mobilu má hasičský poplach, mobil má zvonění kulomet.

Audio – staré radio, v obýváku ma CD přehrávač nebo přehrává CDčka na DVD přehrávači.
Počítač – počítač na splátky z Makra, Počítač doma používá akorát na internet, chvilku hrál Dooma, má počítač , ale neumí ho nastavovat.
Televize - má starou televizi (Or)ava a video, kterému nefunguje nahrávání, video už nefunguje, má DVD přehrávač z Marka za 1800, má doma kabelovku, má novou televizi Sony za osm tisíc.

Kolo - má kolo s galuskama.

Auto – má Felicii z roku 1995, auto je kombík, v jeho autě se nekouří, má v autě plyšové autopotahy z burzy za 1000, na autě ma nalepené průduchy na přední kapotě, vzadu má křídlo z burzy, má nové disky na autě (leden 2006), neumí se starat o auto – nedolel olej a zadřej felicii motor před Vídní, odtáhli ho do Mikulova (září 2006), v prosinci 2006 mu ulomili levé zrcátko a podřeli přední blatník.
Garáž – garáž v Heřmanicích, jede kolem Heřmanického vězení, do garáže se dá dojet trolejbusem, výjezd z garáže je kousek od kriminálu, od května má auto před barákem bo tata pronajal garáž.

Ostatní – kolečkové brusle inliny za 500 Kč, napodobeninu goretexových bot za 300, gumový člun starý ve sklepě, dostal od danka scrabble na 39 narozeniny.

Nákupy

chodí do Kauflandu, jezdí jednou za měsíc do Kauflandu na velký nákup aj pro mamu, kupuje deset piv, kupuje levné pivo kámošům, malé nákupy dělá u Alberta (u Michala), když jede od z centra a chce nakoupit, vystoupí u Alberta, takže normálně by měl vystoupit až u Plynáren, občas dělá větší nákup i v Delvitě na Masarykáči a domů ale pak jede tramvají.

Tata a mama

Dneska se přiblížíme ostravakovi těsně na dostřel. Jak vyplývá z deníků, bydlí jeho rodiče nedaleko, takže jsme už opravdu blízko. Podle všech uvedených informací je bydlště rodičů velmi blízko restaurace Jindřiška. Navíc známe příjmení 2 sousedů, kteří bydlí ve stejném vchodu a také podrobnosti o tom, jak to vypadá v okolí. Jestliže znáte tuto část Ostravy, víte že podobných domů není v okolí příliš mnoho.

Daleko více informací se dozvíme v příští části, protože o místě svého bydliště toho ostravak prozradil ještě daleko více.

Tata – je chlap ja hora, je horník v důchodu, dělal na Švermě, dělal s nim Jenda,Karel a Ota, co se ožralý zgrcá, má havířskou uniformu a chodí na srazy, na šachtě s nim robil stryk, 2005 – slavil výročí odchodu do důchodu, tatu raz na šachtě zavalilo, zával byl malý – 4 kýble uhlí, kolega havíř je z Pezinku, vozí mu slivovici, je diabetik, pije, má rád tanky a armádu, měl a prodal auto Škoda 110, měli ve škodovce kývacího psa, chodí na Baník, nemá rád domácí práce a uklízení, je lenivý, koncem ledna 2006 ho odvezli do nemocnice na Fifejdy, měl mozkovou příhodu, zastihla ho ve sklepě, v srpnu 2006 maloval celý byt, kouřil trávu v listopadu 2006 a jedl Happy Meal s francouzskýma studentama, čte jenom křížovky.

Mama – je menší postavy, je v důchodu, má ráda dechovku, má malý důchod, čte magazíny, ostravak k ní někdy chodí na víkend na oběd, občas u ní pere, naletěla na leták z Magnetu, sleduje Rodinné pouta, má mobil, nemá auto, přispěla s tatou ostravakovi na auto, má známou v Kopřivnici.

Kde bydlí tata a mama: bydleli (bydlí) ve 3 patře, mají balkón, bydlí kousek od zastávky Plynárny, na rohu ulice kde bydlí je hospoda, nejbližší hospoda je Jinřiška,má trávu před barákem, mají popelák před barákem, před barákem je žerď na koberce (byla v dětství před barákem rodičů), před barákem je trávník, na který serou psi a sousedky na ně lijou savo, před domem se dá parkovat, poblíž baráku je pískoviště, ostravak s nima bydlel, v bytě rodičů má ostravak svůj dětský pokojík, jako děcko jezdil ostravak závody koloběžek z haldy u Odstrčilky.

Byt: mají v obýváku křeslo, mají skleněnou desku na stole v obýváku, mají tatramatku, mají v jídelně igelitový ubrus, mají v kuchyni minitelevizi z Alberta za 500, měli doma piano po svoji mamě, klavír prodali, jak šel tata do důchodu, mají umělý stromek z Polska.

Sousedé: v domě rodičů bydlí stará Maralíkova, v přízemí bydlí osamělý pan Kovalský, ve vedlejším vchodě bydlel Patrik, mamina sousedka Růža sedává v okně, ví o všem, má mikrovlnku, čte Vlastu, Ženu a život, Blesk.

Segra

Posledně jsme šli na ostravaka od lesa a dnes se přiblížíme z Dubiny. Řeč bude o rodině jeho ségry. Z informací, které uvádí se dá nejvíce dozvědět o jeho synovci. Uvádí jeho datum narození, že chodí na průmyslovku a hraje závodně basketball. Podle těchto informace lze poměrně přesně určit, zda někdo takový existuje. Co se týká místa bydliště ségry, je těžké říct, zda vůbec na Dubině bydlí. Jak jsme se bavili posledně, neexistuje místo v Ostravě, kde leží velká fabrika, ale je obtížné odtud dojet na Dubinu tramvají a přitom hromadnou dopravou je to méně problematické. O tom ale příště. Zatím můžeme tipovat, zda za některý ostravský basketbalový oddíl hraje kudrnatý kluk z Dubiny, který se narodil 28.10.1987 a jehož jméno začíná na M?

Švagr – jmenuje se Mirek, má rodinu ze Slovenska, měl jako malý foťák Ljubitel, nedodělal učiliště, je svalnatý, má svaly a ostře řezané rysy, dělal na dráze výhybkáře, vyhodili ho, zmlátil policajta, seděl na podmínku do dubna 2005 , jezdí na montáže (nebo sedí ve vězení), v létě 2004 renovoval nábytek, chodí na Baník, vozí ze Slovenska kořalku, použil na svoji svatbě šprcku.

Synovec – narodil se 28.10.1987, má kudrnaté vlasy, nemá ještě pořádné fousy,možná se jmenuje od M křesním, má smysl pro humor, rozumí technice, chodí na střední, má mobil, hraje závodně basket,jezdí na zápasy Baníku, byl 2005 na Czechteku ve staré stodvacítce s kámošema, má Oskara, na Czechteku jim rozbili zadní okno u škodovky, chtěl jet na demonstraci proti zásahu do Prahy, udělal transparent "stop násili, bijte si svoje děti", má orvaný ruksak, má předplacenou kartu, na narozky dostal zlatý řetěz se znamením (Štír) a foťák Olympus, není moc dobrý v počítačích, má radši starší ženské, dělá si řidičák, nechce se mu dodělat maturitu, chce se živit závodně basketem (je vysoký), dělá průmyslovku, chtěl zabít ostravaka kvůli blanky ale nepřišel na to jak. líbí se mu bloncka s pudlem od naproti z baráku, neumí na nic hrát, v březnu 2006 sbalil 35 letou ženskou s děckem a nastěhoval se k ní, ve 14 si vymýšlel že má přítelkyni až to s nim musel řešit psycholog, našel si starší ženskou s malým klukem, chodí spolu ale nechce si ho vzít, pětkrát jí požádal o ruku, malý se jmenuje Mareček, stopoval v létě 2006 po Evropě, chodí do posilovny, dostává kapesné, na stopu potkal pár lidí, někteří přijeli za ním (francouzi z univerzity).

Ségra – bydlí na Dubině, jezdí za ní tramvají přes Mírak a kolem Šentala, bydlí blíž než Slavia a konečná, bydlí jednu zastávku před konečnou a pak chvilku klikatého panelkrosa, má dvě děcka, má pračku, má pevnou linku, mají auto žigulíka, jezdí domů výtahem, Ségra má doma vanu, kolega z roboty bydlí na Zárubku – možný milenec, bydlí na sídlišti, dohazovala ostravakovi kámošku Ivanu, která se v červnu 2005 vdala, mají internet přes modem a pevnou linku, občas ho odhlásí, když mají vysoké účty, má celulitidu, malovali v září 2005, v baráku bydlí babka co má arabský koberec, místo ní se nastěhovala Blanka, před barákem je klepáč, má přes třicet, jako malá pěstovala myši, mají kabelovku, má řidičák, byli na silvestra 2005 na Čeladné, dodrbalo se jim auto, dosluhuje jim televize, jezdí s malým na cvičení se zádama do Poruby každý týden, mají malý byt, mají rozbitou linku, jezdí s malým na rehabilitaci do fakultní nemocnice, kupovali v lednu nové auto, ale bylo to šmé od tunerů, dívá se na seriály, je trochu tlustá, má v obýváku roztržený koberec, nevzali ji na vysokou.

Ségřiné 2 malé děcka – malá nechodí do školy, malý chodí do školy, malý má narozky v březnu (kolem 15tého), malá má narozky v listopadu.

Zahrada v Kijovicích

Dnešní příspěvek, přestože je krátký, přináší podstatné informace, které vedou k odhalení identity ostravaka. Přes okolí jeho přátel a známých se dostáváme až k samotnému autorovi blogu. Abychom nic nevynechali, začneme pátrání od lesa, tedy od jeho zahrady v Kijovicích. Jelikož tam ostravak jezdí často, poskytl nám velmi detailní informace o tom, jak zahrada vypadá a kde se nachází.Kijovice nejsou příliš veliké, a proto není příliš obtížné nalézt zde zahradu a chatu podobnou popisu v deníku.Přesnějšímu určení se budu věnovat až v druhé části pátrání.

Přestože ostravak při svém líčení zahrady často přehání, napíše dost podstatných informací o tom, kde ji hledat. Jedná se zahrádkářskou víkendovou kolonii, do které se vjíždí autem přes závoru. Jejich zahrada není na kraji, protože mají z obou stran sousedy. Velmi důležitá je informace o blízkém lesíku a potoku, který v případě rozvodnění dokáže zalít sklep. Z toho je jasné, že musí ležet přímo u potoka. Podle dalšího popisu již není problém nalézt konkrétní chatu a na katastrálním úřadě zjistit, kdo je jejím majitelem.O tom ale až jindy...

Poloha: je to chatová víkendová osada, je to v kolonii, autem se tam přijíždí přes bránu, blízko je zastávka, mama tam může dojet tramvají, jede se tam od mamy kolem Vodárny, jede se kolem Tesca, tramvaj do Kijovic jede zpátky kolem Vozovny.

Okolí: blízko je lesík, potok je taky blízko, soused má živý plot, studnu a psa čivavu, soused kousek vedle má králíky, sousedka má kočku, vedle má zahradu sousedka s malou dcerkou která je alergická na dým, jmenuje se Maruška, sousedka s dcerou mají blízko plotu smrček, větve trčí přes plot, soused tam jezdí přes zimu.

Zahrada: zahradu mají déle než od roku 1987, zahrada je velká jak kuchyň a špajz dohromady, záhony trvá porýt 2 hodiny???, mají tam skalku, mají na zahradě listnáče, stromy jsou zarostlé, listí bývá hromada která se dá přikrýt celtou, mají tam keře s rybízem, mají jsou tam květiny, mají tam wc a čerpadlo, které je třeba zazimovat, mají tam lehátka, jezdí se tam v létě opalovat, mají tam koule na pétanque, mají sekačku udělanou na koleně, je elektrická, mají tam ruční sekačku???, mají tam motorovou pilu.

Barák: ma 4 stěny z umakartu velká jak garáž na kolo, mají prohnilé rýny, omítka je oprýskaná od tenisáků, střecha není úplně plochá, od vchodu k chatě vede cestička, chata má sklep, do sklepa se leze poklopem, ve sklepě může natéct voda, sklep zalije rozvodněný potok!!!, mají ve sklepě kompoty, u chaty je šopa, mají tam televizi merkur, na chatce je starý nábytek.  

Spolupracovníci

Dnešní informace se týkají ostravakových spolupracovníků. Kromě spolupracovníka Karla, který je vyléčený alkoholik a přitom pije 10 piv denně, se neobjevují rozporné informace. Za zmínku stojí, že Jaruna sedící ve vedlejším oddělení je konstruktérka, takže i ostravak je pravděpodobně konstruktér.

Jaruna – má narozeniny kolem března, má míň než 100 kilo, má blond vlasy a trhá si obočí, v září 2005 si nechala udělat melír a maluje se, není moc pěkná dokud se nenamaluje, vypadá jak oholený Nárožný, čte Ženu a život a dívá se na Vyvolené, volila zelené, miluje Matušoviče a nechala si ho podepsat na prso, dělá v konstrukci!!!, sedí ve vedlejším kanclu s Karlem, může nakukovat z vedlejšího kanclu, ostravak chodí kolem jejího kanclu na oběd, ostravakovi se líbí, chtěl ji sbalit na silvestra, pozval ji do kina, dala mu na Valentýna 2005 bonboniéru a vyvěsila jeho fotku v kanclu, zamilovala se do Ladi jak byl šef na minioperaci, v říjnu 2005 vyhrála v rádiu zájezd na víkend do Paříže, byla tam kolem 20. listopadu, od března chodí s mladým frajírkem, kterého potkala na Stodolní.

Laďa – má 10 cm dlouhé fousy, není oblíbený, mluví pražsky, má 3-letou dcerku která už umí počítat, má 100 kilovou manželku, volil Čssd, sbírá pivní tácky, ostravak ho nechce za kámoše, dělal šéfa, když byl šéf na minioperaci, chodí s Jarunou, stará ho nachytala, koupil Jaruně na Valentýna 2006 růžové kalhotky, bydlí teď u Jaruny, od května dělá šéfa místo šéfa kterého trefil šlak, od jara 2006 chodí do posilovny, frajeří že umí hrát kuželky, byl nemocný celý listopad 2006.

Karel - kouří, rozumí počítačům, jeho tata byl vysoký funkcionář na KNV, není v kanclu s ostravakem,
nahrává ostravakovi zvonění do mobilu, má moderní mobil Siemens, byl u moře 2004 a dovez ostravakovi chcíplou meduzu do akvárka, jeho kámoška je Mašina, dělal na silvestra 2005, na silvestra se ožral už v 9.00, chrápe a poblil gauč na chatě v Jeseníkách.

Kamil - má panovačnou manželku, v neděli 19.1.2006 se mu narodilo děcko, má 3 letého syna, v práci se přes Kamila vyřizuje nemocenská, vyzná se ve sportovních věcech, pije instantní kafe, má domácí slivovici od bratrance z Moravy, balil baby na kuželkách ve Vegasu, v červnu 2005 měl duchovní krizi a přemýšlel o hnutí Hare Krišna.

Franta – je chytrý a býval vojákem z povolání???, má doma knihovnu a televizi s velkou úhlopříčkou, má domáci kino, má mobil nokia s mp3, Fratova žena začla chodit na aerobik, protože byla tlustá, volil zelené, poblil barmana na silvestra.

Pepík – má kolem 50 let, sedí s ostravakem v kanclu, starší dcera chodila do zvláštní školy, má problémy s manželkou, která je jehovistka a rozdává časopisy v Komenského sadech, má bratrance v Praze, ožral se na kuželkách.

Jura - volí komunisty, kupuje Právo, není sportovec a neumí prohrávat, ožral se na brusláku na Kuřím rynku, jednou balil tranďaka ve Džbánu.

Venca – je silný, pracoval s ostravakem ale teď už je podnikatel, má dost peněz, má manželku a děti, má roční děcko, bydlí kousek od ostravaka, má mobil Nokia, má kartu do Makra kde kupuje jídlo na měsíc dopředu.

Mirek - bydlí v baráku, má ženu, je vyléčený alkoholik, občas si dá víc jak tři piva???, chlastá deset piv denně ???, má Škodu 120.

Tomáš – odborník z práce na počítače (dělá s Martou na informatice), pomáhal mu ohledně Toplistu (asi o něm ví), má moderní videokameru, má rád sladké.

Mirka - kolegyně po mateřské (duben 2005), je hyperprotektivní, má dcerku Sabinku, Sabina má pět let, chtějí ji dát na víceleté gymnázium, asi sedí blízko v kanclu, protože ostravak zná její problémy.

Šéf- žere domácí jogurty, jezdí na školení do Prahy, vypadá že ho vyrazí (květen 2005), v září 2005 se mu udělal obří jebák na krku, byl s jebákem v září 2005 na minioperaci, 10.6.2006 šéfa trefil šlak.

Milan – je z Hlučína, má Alcatel, jeho žena dala na ostravakové narozeniny poukazy na podnikovou chatu.

Michal - sedí vedle v kumbále a dělá výkresy, rychle se nasere, dává si relaxační koupele, když má chuť.
Spolupracovník z vedlejší kanceláře- debil, co má uřvanou ženskou a uřvané děcko.

Karla – sedí vedle v kanclu s Jarunou.

Ředitel – neuvádí o něm žádné podrobnější informace, pouze to že existuje.

Ředitelova sekretářka - jmenuje se Šárka, je to pěkná blondýna, je blbá, má telefon véčko, nosí ho na krku, má od března nový telefon a chlapa.

Dan - je intelektuál, nedívá se na hokej, má akvárko, bydlí pět zastávek od Franty.

Karásek z údržby – má starou Nokii.

Hájek - podšéf Hanouska z kontrolingu, má multifunkční mobil (PDA).

Hanousek - šéf kontrolingu.

Naměstek – nosí příčesek.

Marta - dělá v oddělení informatiky.

Petra - známá z práce.

Erych - jezdí na kole, dělá dlouhé výlety.

Laco - nesmí utrácet, má přísnou ženu.

Jeník – má Dacii a řidičák 3 roky, ma starou kameru.

Leoš - má kameru, chová doma kanáry,

Božena - sedí v ženském kanclu, nemá pěkné prsa.

Lešek – dělá v reklamním oddělení.

Vilém - nastoupil v lednu 2006, je pracovitý šplhoun, zkoušel volat na erotické telefonní linky.

Sekretářka náměstka - pracuje jako Avonlady.

Jana – má 4 děcka.

Hana – je tlustá, má špatné vlasy a knírek.

Majka – je nová, je blondýna, zná se s Pepíkem.

Jedeme dál ... konec se blíží

Všechen mediální šum už dávno utichl a proto se nemusím bát obvinění, že se přiživuju na něčí mediální slávě. Příběh ostravaka už dneska zajímá málokoho a tak je možné v tichosti dokončit, to co jsem začas před dvěmi lety. Jelikož jsem potřeboval během své práce odrelaxoval, vymyslel jsem si jednoduchý způsob "výzkumu", který lze realizovat, aniž by to člověka vyčerpávalo. Hlavním záměrem bylo vyzkoušet možnosti obsahové analýzy, což je způsob, jak dostat z libovolného textu veškeré informace v něm obsažené a zjistit, nakolik jsou informace konzistentní tzn. nejsou ve vzájemném rozporu. Navíc jsem tuto analýzu doplnil o informace z jiných zdrojů, což je možnost jak informace ověřit a upřesnit. Jelikož jsou ostravakovy texty velmi čtivé, jednalo se práci i zábavu v jednom.

Už když jsem s psaním tohoto blogu začínal, měl jsem velmi omezené časové možnosti, protože jsem pracoval kolem 11 hodin denně a na psaní blogu zbývalo minimum času. V současné době je to ještě horší, povinnosti se hromadí a představa dalšího sezení u klávesnice mě příliš neláká. Přesto bych rád dostál slovu, které jsem si na začátku předsevzal, tedy zjistit identitu pisatele blogu ostravak.bloguje.cz. 

Rozhodl jsem se dilema "dokončit/nedokončit" vyřešit pomocí kompromisu. V následujících týdnech zveřejním informace, které jsem během svého "pá(trá)ní" získal. Bohužel se ne už nebude jednat o tak jednoduchou a čtivou formu jako u předchozích příspěvků,ale o pouhý výčet jednotlivých informací bez literárních nároků. Jedině tato forma mi umožní strávit s psaním blogu co nejméně času a přitom tento blog uzavřít.

Zároveň mě těší, že si konec příběhu přečtou pouze ostravakovi skalní fanoušci, protože během uplynulých let již přestala doufat v další příspěvky většina čtenářů.

Kam jezdí tramvaj?

V dnešním pokračování se opět posuneme směrem k zajímavějším částem deníku, které by nám mohly leccos prozradit o jejich pisateli. Protože průměrný člověk tráví v práci pořádnou část života, je více než jasné, že se za tu dobu něco zažije. Podobně je na tom ostravak. Příběhy a historky z práce jsou v jeho deníku hojně zastoupeny. Prozradil nám mnoho detailů vedoucích k odhalení místa jeho zaměstnání.

Nejdříve se ale opět věnujme krátké rekapitulaci minulého pátrání.

I když uběhla dlouhá doba, neprojevili jste příliš vlastní iniciativy a společné pátrání se posunulo jen o malý kousek. Někteří z Vás si dali tu práci a zjistili, že v ostravské redakci MF Dnes nepracuje člověk jménem Laďa, což považuji jako další ukázku ostravakovy manipulace se jmény. Někteří se domnívají, že přestože se jméno neshoduje, není postava novináře vymyšlená. Možnými kandidáty na pozici novináře Ladi jsou Petr Kudela nebo Marek Pražák. Oba byli redaktory MF Dnes, psali o podobných tématech nebo se kolem ostravaka motali. Druhý zmíněný se ještě v našem pátrání objeví, protože je s ostravakovým příběhem spjatý. To už se ale dostáváme do oblasti, které se budu věnovat v druhé části pátrání. Přestože se vám nepodařilo odhalit totožnost novináře Ladi, prokázali jste ve svých komentářích notnou dávku bystrosti. A teď už se věnujme dnešnímu pátrání.

Slibovaným tématem je místo, kam jezdí ostravak každý pracovní den tramvají. Pojďme s ním tedy prožít jeden pracovní den a porozhlédnout se po místech, které už musí po těch letech upřímně nenávidět. Začňeme od začátku, tedy vstáváním.

Podle všeho otevírá ostravak oči pravidelně pře půl šestou ráno. Po stručné ranní hygieně se vydá na tramvaj. Jeho kroky vedou na zastávku Plynárny. Je zvláštní, že musí stát na tramvaj ve frontě, což bývá zvykem pouze u autobusů na Muglinovské. Ale berme tento fakt jako důsledek jeho ranní ospalosti. Pro naše pátrání je důležitější, že ostravaka můžete potkat rozespalého kolem 5.40 ráno jak stojí ve frontě na tramvaj na zastávce Plynárny. Kdyby jste jej chtěli ráno odhalit, dalším poznávacím znamením je aktovka v ruce. Detailnější popis jeho osoby uvedu později, takže zatím můžete pouze pokoušet štěstí.

Dalším důležitým faktem je, kde že to vlastně ostravak ráno jezdí? I naprostý laik tuší, že směrem do centra tzn. měl být k zastižení v jedné z následujících tramvají – 2,4,6,8,11,12 a 13. Která je ale ta správná? Sám ostravak tvrdí, že pěšky by to bylo do práce přes celou Ostravu, což v jeho případě znamená, že je to víc než pět zastávek. Některé sám prozradí. Víme, že jezdí kolem Stodolní, kde si může zajít cestou z práce na jídlo, míjí Kaufland Karolina u Náměstí Republiky. Občas si zdřímne u Domu Energetiky a pokračuje v cestě dál na Mariánské náměstí. Zde stopa končí a my víme že z velkého výběru tramvají mohl použít pouze 4,8,11 nebo 12. Nyní už je pátrání složitější. Kromě 12 pokračují všechny ostatní tramvaje směrem Poruba. Pokud bychom se orientovali podle známe historky "Pozval sem Jarunu do kina. A nebo ni?" , projíždí ostravak cestou ze šichty zastávku Vodárna a 12 by byla mimo hru. V takovém případě by ale bylo problematické najít po cestě podnik, který by byl dostatečně velký. Nabízí se Ferona, ale ta nesplňuje kriterium, že by se od ní špatně jelo k segře na Dubinu. Takové kritérium v podstatě nesplňuje žádný podnik na trase. Nejméně pohodlná ne přestup je spojnice Mariánského a Mírového náměstí, kterou jako jediná projíždí tramvaj č.12. Právě na této zastávce by se měl ukrývat závod dostatečně velký, aby odpovídal ostravakovu popisu. Pro leší orientaci jsem připravil mapku.

Podle všech následujících údajů, je místem ostravakovy práce jeden ze závodů rozpadajícího se molochu, dříve známého jako VŽKG, dne jednodušeji Vítkovice a.s. Zkusme tedy s ostravakem vystoupit na zastávce Železárenská či Pohraniční a vnořit se do některého z okolních závodů, například (3).

Ještě než projdeme vrátnicí je třeba dodat, že jestliže jsme jeli dvanáctkou a potřebujeme být na šichtě v 6.00, je třeba nastoupit u Plynáren do vozu, který jede v 5.40. Chlapík který následně vystoupí s Vámi, je ten, kterého hledáte.

Nyní se nacházíme u brány podniku. Předběžně o něm víme, že v něm pracuje více než 38, což jsou lidé, které ostravak ve svých denících v souvislosti s prací zmiňuje. Jen v samotném oddělení, kde sedí ostravak, jich zmíní 22. Díky uvedeným číslům poznáme, že se nejedná o žádnou malou firmičku a myslím že po právu jí ostravak nazývá "fabryka". Zkusme vstoupit.

Na vrátnici nás přivítá ochranka v černém, která se během pracovní doby ráda dívá na televizi. Přesto občas kontrolují zaměstnance, kdyby snad někdo chtěl odnést frézu. Po průchodu vrátnicí je třeba najít tu správnou budovu. Víme že ostravakovo oddělení sídlí celé na jednom patře, které není v přízemí. Nejedná se žádné velké větroplachy, protože mají pouze jedno služební auto. Oddělení je vlastně dlouhá chodba se spoustou kanceláří. Ta ostravakova je až na konci, protože musí projít kolem WC a kanceláře holek. Když budete míjet WC uvidíme přes chodbu umývárnu. Na patře je pouze jedna kopírka s tiskárnou, ale to nás až tak nezajíma. Jsme na místě.

Ostravak zde začíná každý den svým oblíbeným turkem s mlíkem. Zkusme se trochu rozhlédnout. V kanceláři můžeme najít starou ledničku, telefon a obrovskou skříň s bordelem. Všechny židle mají umělohmotné sedáky, což není moc pohodlné pro celodenní práci. Ostravakův stůl poznáme jednoduše, protože je plný fleků od kávy. Dalším identifikačním znakem jsou stohy papírů, šanonů a také počítač. V místnosti však nesedí sám. U vedlejšího stolu úřaduje Kamil a hned vedle Pepík. Dveře na chodbu bývají většinou otevřené, takže je možné slyšet z protější kanceláře šéfa. V blízkém kumbále bychom našli Michala. V kanceláří směrem k východu sedí jeho oblíbenkyně Jaruna společně s Karlem, Karlou a Boženou. Blízko má kancelář i Mirka. Detaily o všech zmíněných, včetně dalších spolupracovníků si povíme příště. Dnes se budeme podrobněji věnovat samotné ostravakově práci.

Z deníku lze tušit, že ostravak pracuje jako konstruktér – kreslič. Jeho pracovní nástroje jsou příložník a pokud nepoužívá počítač pouze na surfování, také vhodný kreslící program. Od šéfa dostává zadány úkoly, kterým říká projekty. Tvrdí, že jeden výkres má udělat buď za týden nebo 14 dní, ale v časové tísni jej zvládne za den. Těžko říct, jaké výkresy se dají takto urychlit. Pokud je projekt dodělaný ukládají jej do různobarevných složek a následně do šanonů. Zodpovědnost za správnost výsledku nemůže schválit ostravak, musí počkat na razítko nadřízeného. To potvrzuje jeho pozici řadového kresliče. Samotný projekt musí být opatřen i písemnou zprávou a prochází procesem schvalovacího řízení, přičemž za něj může být zodpovědných více lidí. To opět mluví pro větší konstrukční oddělení továrny, přičemž projektují zařízení nebo systémy vyšší třídy.

Ostravak má pevnou pracovní dobu 8 hodin, takže už kolem druhé odpoledne může domů. Přesto zmiňuje, že pracuje dlouho, dělá často přesčasy, což může znamenat, že práce je zadáváno úkolově s fixním termínem splnění. Během pracovního dne bývají porady u šéfa. V případě šéfovy nepřítomnosti je možné naopak nedělat nic, což opět svědčí o velkém podniku, který je řízen úkolově, ale přesto se přesně neví, kdo co dělá. Důležitým detailem jsou zakázky pro Rakušany, které svědčí o tvorbě projektů pro zahraniční klienty. Podnik si potrpí i na vzdělávání zaměstnanců, čehož důkazem je ostravakův slavný doškolovací kurz. Dalším faktem, který by nám mohl upřesnit ostravakovo místo působnosti je den výplaty, který u něj připadá na 10-tého v měsíci.

Ale nejen prací živ je člověk a proto se budeme věnovat i jiným částem podniku. Jaké ještě máme důkazy pro to, že ostravak pracuje v některém ze závodu Vítkovic? No, co kdybychom zavítali do závodní jídelny. Pokud tam chceme dojít musíme sestoupit po schodech, projít kolem kanceláře logistika a už jsme tam. Ostravak jí nazývá kantýnou či závodní jídelnou. U výdejního okýnka je možné narazit na extravagantního růžového chlapa s afro účesem. Nevaří tam zrovna nejlépe, ale to by nás jako stopa dovedlo do všech závodních jídelen světa. Důležitější je, že oběd stojí 20 korun, což zavání zvyklostmi velkého podniku. Obědy vaří Eurest, který se na svých webových stránkách chlubí zákazníkem, který se jmenuje Vítkovice a.s. Pro tento podnik svědčí i fakt, že chlapi chodí někdy po šichtě do Výběru. Pokud by ostravak pracoval ve Feroně (tramvaj č.11) nebo někde v Porubě (tramvaj č. 4 a 8), určitě by s chlapama nejezdili přes půl Ostravy, aby si dali jedno.

I v případě, že se zaměříme na obecné informace o jeho zaměstnání, vychází z toho nejlépe zmíněná fabrika. Nejvyšší vedení sídlí v Praze. Jejich podnik (závod) je strukturován na několik samostatných odborů. Jenom v deníku zmiňuje oddělení informatiky, údržby, mzdové, osobní, logistické, reklamní, kontroling, hospodářské ap. Mají také svého odborového předáka. V případě že něco potřebují, musí vyplnit žádanku. To vše jsou znaky velké fabriky. Ani větší soukromá firma se nemůže pochlubit takovou strukturou a způsobem práce. Docházíme tedy k závěru, že po podrobném pročtení ostravakova deníku lze odhadnout, kde "kroutí svou osmičku".

Pro dnešek jsme toho odhalili víc než dost a proto je nejvyšší čas skončit. Do příště nám zůstali jednotliví ostravakovi spolupracovníci. Povíme si o nich něco blížšího a poté už začneme směřovat přímo k ostravakově blízké rodině, přičemž první na řadě je jejich rodinné stříbro – zahradu v Kijovicách. Po dnešním pátrání jsme opět o něco chytřejší, přesto si na závěr neodpustím pár obvyklých otázek.

Proč jezdí k ségře z práce nerad tramvají?

Poznali jste závod či divizi kde pracuje?

Co to vlastně celý den maluje?

Už jste odhalili ostravaka v ranní tramvaji?

Známí přátelé

Po dlouhém a vyčerpávajícím mlčení, způsobeném mnoha okolnostmi, se dnes opět budeme věnovat našemu oblíbenému tématu, kterým je odhalování identity pisatele deníku. Minulým příspěvkem jsme uzavřeli kapitolu, zabývající se chronologicky jeho minulostí a dneškem se přesouváme o značný kus vpřed. Už se nebudeme snažit vysoudit z jemného přediva ostravakových vzpomínek co se tehdy opravdu stalo, ale použijeme část deníku, popisující jeho život v rozmezí let 2004-2006. Přestože opět narazíme na mnohé paradoxy, jedná o se příběhy mnohem konkrétnější, jejichž ověřování nezávisí na pouhém pátrání v archivech, ale i na vzpomínkách na nedávnou minulost.

Jako tradičně se sluší na začátek zrekapitulovat vaše reakce. Někteří z vás chtěli po podobě ostravaka rovnou začít  pátrat na fotkách z vernisáží, což je zatím předčasné. Objeví se ještě  mnoho zajímavých informací, takže bychom se připravili o nejednu nápovědu. 

I přes mnohé nejasnosti jste odhalili několik zajímavých detailů. V denících se mihne jako vzpomínka na dárek ostravakův děda, a my už víme, že babička nežila v době jeho dětství sama. Také se objevil strýc Matěj, čímž se nám sourozenci rodičů stále více rozrůstají. Pokud by udělala ostravakova rodina větší oslavu, asi by se jich sešlo dost.

Další přehlédnutou postavou je učitel Benda, odborník na IPCHO na základní škole, pravděpodobně v Hrabůvce. V případě učitele Krafinky, se nikomu nepodařilo rozkódovat šifru jeho jména/přezdívky. Možná se dozvíme více v druhé části, která vychází z ověřování údajů přímo na zmíněných místech. Teď se ale věnujme dnešnímu pátrání.

Naposledy jsme ostravaka opustili coby absolventa vojenské základní služby. Jeho další období nelze sledovat, protože se k němu jednoduše nevyjadřuje. Proto je nutné změnit způsob pátrání a zaměřit se na osoby a místa zmiňované v historkách ze současnosti. Abychom se zorientovali ve změti příběhů a jmen bude dnešní část věnovaná všem okrajovým figurám a známým, kteří nám následně umožní lépe pochopit vzájemné vztahy. Proto nemá dnešní příspěvek formu vyprávění, ale jakéhosi podivného seznamu.

Začněme lidmi, kteří se ostravakovým deníkem pouze mihli, a u kterých není možné určit, odkud je ostravak zná. Shodou okolností bydlí oba poblíž Masarykova náměstí. Dušan má malého kluka a Radek sbírku pálených dévédéček. Víc se nedozvíme. Přímo na Masarykáči bydlí i kamarád z VŠB David. Druhý kamarád z „báňské" Radek bydlí ve  Výškovicích kousek od Jižanky.  Kromě Datla a Borise, o kterých už také byla řeč, nemá ostravak ani moc přátel ze základní školy. Jediným zmíněným je chlapík z autoservisu, kde chodí ostravak přezouvat gumy, popřípadě předělat auto.

Zkusme to tedy jinde. Velmi zajímavou známostí je jeho první vážná známost Dana. Ostravak musel mít i po přestěhování do centra silnou vazbu na Hrabůvku, protože si tam našel první holku se kterou společně bydlel kousek od Dřevoprodeje. Dana tam bydlí dodnes, a jelikož jí v únoru roku 2005 opustil přítel, kterého načapala s jinou, zavzpomínali s ostravakem důkladně na staré časy. Dozvíme se o ni ještě, že je drobná a občas hysterická.

 U žen jeho současnosti ještě na chvíli zůstaneme. V příbězích jich nedefiluje mnoho, ale přesto stojí za zmínku. S Milenou se seznámil za nejasných alkoholických okolností a následně s ní strávil Valentýna. Popisuje jí jako pěknou blondýnu, která bydlí ve Výškovicích naproti Avionu. Věk bych odhadoval lehce přes třicet. Další jeho favoritkou byla Mája, se kterou se seznámili na diskotéce v Koruně, ale řešila zrovna nějaké osobní problémy a tak to nedopadlo. Největší favoritkou na post paní ostravakové bývala svého času Zdeňka, o které se v denících dozvíme mnoho podrobností.

Seznámili se spolu na oslavě Kajošových narozenin a rychle si padli do oka. Zdeňka je popisována jako velká kočka na kterou je radost pohledět. Bydlí kousek od bývalého kina Máj, v prostorném? bytě v šestém patře, takže půjde pravděpodobně o jeden z paneláků poblíž. Dozvíme se totiž, že dole je bzučák a výtah je často porouchaný. Zdeňka má dobře placené místo, bývá hodně vytížená a dělá převážně s kolegyněmi. Což by odpovídalo místu v bance nebo nějaké agentuře. Je popisovaná jako prototyp moderní městské slečny. Má ráda romantické filmy, chodí na aerobik nebo pokecat s kámoškama, venčí svého malinkého psa , na kterého je fixovaná a dovolenou s oblibou tráví u moře, kde se opaluje nahoře bez. S ostravakem se jí však nepovedlo nalézt společnou řeč. Po  krátkém vztahu nyní chodí s Vládíkem z aerobiku.

Jak bylo zmíněno, potkali se spolu u Kajoše a ten rozhodně stojí za zmínku. Jedná se o čtyřicetiletého nedostudovaného chemika, jehož životní láskou je míchání čehokoliv, co vytváří exploze, nejčastěji v hlavě. Je oblíben díky svým akcím, na kterých se tyto zákeřné koktejly konzumují. Ostravak na jedné takové akci získal nový účes a prozradí nám o něm i další podrobnosti. Kajoš bydlí v Michálkovicích u hřbitova v kolonii rodinných domků, přičemž ten jeho působí značně zanedbaně. Také se dozvíme, že narozeniny oslavuje začátkem června a poté co přebral holku Markovi (kamarád z vojny) si ji vzal, aby ji v létě roku 2006 vyhodil z baráku. Tyto události ho zřejmě stály hodně sil, protože se během té doby stal z baculatého chlapíka hubeňourem. Pro následné pátrání jsou to velmi přesné údaje a jejich ověření není nijak problematické.

Další žhavou stopou je novinář Laďa. V jeho případě ostravak opět velkoryse prozradí do kterých novin píše a jakými tématy se zabývá. Víme tedy, že se jedná o redaktora MF Dnes, který v minulosti psal články o hasičích, czechteku či budoucnosti Karolíny. Opět se nám objevuje jedinečná možnost prověřit věrohodnost ostravakových vyprávění. V dnešní době není těžké sehnat seznam novinářů daného deníku, ani procházet archiv jejich článků. Po chvíli pátrání se můžeme dozvědět, zda ostravak změnil pouze jeho jméno, popřípadě si vymyslel celou postavu. Odpověď nechávám na vás, protože v tomto případě mohou přes internet pátrat úplně všichni.

Pro úplnost ještě doplňuju další okruhy ostravakových známých. Přes kámoše Marcela z baráku, se seznámil s Jardou, který pracuje v DVD půjčovně, má drahé domácí kino, žárlivou ženu a byt v Zábřehu. Jejich společným kámošem je Franta, amatérský rambo s velkým pivním mozolem. Přes Emila,  který má dvoupatrovou chatu s volejbalovou stodolou v Beskydech se zná s Vencou, ségrama Janou a Hanou, které bydlí nedaleko a s Marii zvanou Mašina, která se marně pokoušela dobýt jeho srdce.

Myslím že tento výčet bude pro dnešek stačit, protože ostatní okrajové postavy už nové světlo do pátrání pravděpodobně nevnesou. V příštích dílech se pomalu propracujeme do zajímavějších oblastí deníku. Konečně se začneme věnovat kolegům z práce, informacím o jeho rodině, podrobnostem o místě bydliště a ve finále samotnému ostravakovi. Do příštího příspěvku nám zůstává zodpovědět jednu důležitou otázku:

Kdo je novinář Laďa?

Dostpivani

Po delší odmlce se opět vracíme k našemu pátráni. Protože od posledně uteklo hodně vody a vaše soukromé pátrání nepřineslo příliš nového, nebude dnes věnován samostatný příspěvek ohlasům, ale plynule navážeme na nová fakta z deníku. V poslední části jsme se zabývali některými rozpornými částmi, které v nich můžeme nalézt. Přestože mi ostravakovy tvrzení připadají protichůdná, ozvali se někteří z vás na jeho obranu. Příběhy prý lze interpretovat i odlišným způsobem. Kterou verzi zastávat, nechám na každém jednotlivém čtenáři. V některých bodech jsme přesto dospěli ke shodě. Místem hrátek v dětství byl hřbitov v Hrabůvce. I když nemá márnici, je zde bouda na nářadí a zmiňovaný příběh se tedy mohl udát podle popisu. Další sporným místem byla ostravakova krátkozrakost. Přestože je několik možných variant vysvětlení, ostravak pravděpodobně v současnosti nosí kontaktní čočky nebo brýle, které nemají příliš mnoho dioptrií, a může je odkládat.

Některé otázky, kterými jsme se posledně zabývali zůstaly nezodpovězené. To nám ale nebrání postoupit se v pátrání kupředu a přesunout se do období ostravakova dospívání. Je to naposledy co se budeme systematicky zabývat jeho minulostí. Dnes nás nejvíce zajímají roky na střední a vysoké škole.

Jelikož některé údaje nelze přesně časově zařadit, ale je pravděpodobné že se odehrávaly během dětství, uvedu je nyní, protože se mi pro ně nepodařilo nalézt konkrétní souvislost a kontext. Jednou z nich je zmínka o psovi z období ostravakova mládí. Jmenoval se Zoro a přejel ho náklaďák. Je to již třetí zvíře v jejich rodině, což vypovídá o jejich vztahu k přírodě. Kdy a jakého psa měli, či jedinou další zmínku o něm, se nedozvíme.

Trochu přesnější je to s přítelem Borisem, který se objevil pouze v jednom příběhu. Ví se o něm, že je spolužákem ze základky, že má za ženu blondýnu a nevlastní třináctiletou dceru Izabelu. Také se dozvíme, že je rodinný typ, ale nelze určit, zda spolu chodili na základku do Hrabůvky, či do centra. Pravděpodobnější je Hrabůvka, protože podle našich výpočtů ostravak chodil do školy v centru pouze dva roky.

Dalším přítelem z mládí je Datel. Bydlí v centru, ve stejném vchodu jako ostravakovi rodiče, takže se spolu znají tak od 13 let. Datel je členem turistického klubu BVU. To by mohla být velmi horká stopa pro odhalení ostravakovy identity a proto na konci příběhu dodává, že do oddílu nikdy nechodil, protože se jednalo o poloskautský oddíl, čehož mama se bála. Jak už víme, ostravak chodil v mládí do pionýra, takže by stejně účast ve dvou oddílech nestíhal. Přesto se někteří pátrači vydali po této stopě a zjistili, že ani Datel nikdy do BVU nechodil . Existuje však možnost, že databáze je příliš nová. Jiný člen BVU se k této stopě nevyjádřil.

Pojďme se ale raději přenést trochu v čase a zaměřme se na ostravakovo dospívání. Hned v začátku narazíme opět na menší paradox v jeho vyprávění. Týká se cyklistických vzpomínek. V jednom příběhu se dozvíme, že míval v dětství dřevěnou koloběžku, kterou posléze vyměnil za kolo. Jednalo se o sen každého tankisty – kolo Ukrajina. Podobné kolo zničil svému strykovi, ale to už víme. Tento cyklistický skvost měl od svých 10 až do 16 let. Naučil se na něm jezdit, přičemž nám prozradil něco o okolí kde se přestěhovali. V ulici bydlel pohlupavý Marek a také se dozvíme, že se jednalo o dlouhou ulici. Tyto informace se nám budou hodit při pátrání po místě bydliště ostravakových rodičů.
Následně dostal dámské ojeté kolo značky Eska se dvěma šikmýma trubkama. Kolo si upravil k obrazu svému, například řidítky zvanými berany. Pozorného diváka překvapí, že je našel na haldě, i když v tomto období už bydlel v centru. Je snad v centru nějaká halda? V tomto případě opět nenacházím žádné uspokojivé vysvětlení. Existuje nějaká alternativní interpretace? Pro úplnost o jeho cyklistickém vybavení dodávám, že v současnosti vlastní silniční cyklistické kolo s galuskama. Značku ani popis neprozradil.

Velkou neznámou v ostravakových vzpomínkách na minulost je jeho pobyt na střední škole. I po podrobném zkoumání deníku nelze nalézt zmínku o tom, kde že to vlastně získal to své „nejvyšší dosažené". Existují pouze dvě nejisté stopy. Synovec prý šel na průmyslovku kvůli němu, z čehož vyplývá, že na podobnou školu chodil i ostravak. Jeho současné povolání tomu víc než nasvědčuje. Ve stejném příběhu se dozvíme (cituji tatu) "že se o mladeho s prumku popere enhačko s Vitkovicami, šak ať se podiva na mě". Pokud informaci rozumím správně, průmyslovka je dobrá stopa a tento údaj se nám bude hodit i při zjišťování ostravakova současného zaměstnání. Další informace o pobytu na střední už nám neposkytnou příliš mnoho informací. Dozvíme se, že ve škole měli dílny a že chodil do tanečních.

I z těchto málo údajů se dá usuzovat, že ostravak chodil na střední průmyslovou školu, nepravděpodobněji strojní. Nejznámější průmyslovkou tohoto typu byla (je) v Ostravě-Vítkovicích na Zengrově ulici. Možná by stálo za to zapátrat ve jejich almanachu či archívu a podívat se na maturitní ročník 1985. Pokud dodnes archivují třídní knihy, je možné podle adres studentů leccos vypátrat. Pokud znáte jinou velkou průmyslovku tohoto typu v Ostravě, určitě si to nenechte pro sebe.

Kromě navštevování školy, chodil ostravak během svého dospívání i někde jinde. Co všechno nám o tom napsal? Jaký byl mimo školu? Podle všeho to byl celkem slušný hipík. Zmiňuje, že už nenosí dlouhé vlasy, takže je kdysi nosil. Tvrdí, že už nekouří, takže kouřil předtím. Vzpomíná na akce s levným vínem a mezi jeho oblíbené činnosti patřilo chození na zábavy. Rád také vzpomíná na návštěvy koncertů Olympicu. Mezi jeho oblíbené kapely a interprety patří Queen a Ozzy Osbourne. Naopak nemá rád techno a plesové kapely.

Myslím že z tohoto popisu si člověk může udělat celkem pěknou představu o letech ostravakova dospívání. Pokud k tomu přidáme i další informace o tom, že v mládí jezdili v létě pravidelně z kámošema na žermanickou přehradu pod stan, kde ochutnával kouzlo prvních lásek (v jednom případě s pihatým hrudníkem), je obraz kompletní. Před lidmi, kteří dokáží propojit výše zmíněné ingredience dohromady, vyvstává celkem jasná představa. Pro ostatní bohužel není v mých silách tento "dojem" blíže popsat či zprostředkovat.

Etapou, ve které se odehrávala i část výše zmíněných historek, je jeho pobyt na vysoké škole. Zde již máme k dispozici dost podrobných údajů. Ostravak nastoupil na výšku hned po střední. Píše, že se chtěl vyhnout vojně, takže kdyby nástup odložil, vojenská služba ho nemine. Zapsal se tedy v roce 1985. Chodil na velmi populární ostravskou školu, zvanou "véešbé" neboli "baňa". Studijní obor byl pravděpodobně pokračování předchozí školy, tedy strojní fakulta. O jeho studijních výsledcích se dozvíme dvě zásadní informace. Zkoušku z marxismu-leninismu udělal za jedna, zkoušku z fyziky neudělal nikdy. Ve druhém případě se jedná se o příběh odehrávající se 17.11.1989, kdy skončil komunismu v Čechách a ostravakův pobyt na VŠB. Přesto nám stačil o vysokoškolské etapě prozradit mnoho cenného. Z výše zmíněných údajů zjistíme, že měl fyziku ještě ve čtvrťáku. Někteří pamětníci by z toho mohli odvodit studijní obor. Nalézt jej v databázích VŠB podle datumu zkoušky už někdo zkoušel, ale údaje neexistují.

Co ještě o jeho studiích víme? Chodil na koleje, znal se s předsedou SSM, během chmelové brigády vydělal na první kytaru. Do školy s ním chodil Radek, se kterým hrávali ve školní kapele (na klavír nebo na kytaru?). Školní kapela je celkem zajímavou stopou pro pamětníky. Stejně zajímavou stopou je i jeho druhý spolužák David, který v současnosti bydlí nad Dominem. Ten kdo ví, kolik je nad touto restaurací bytů, by řekl, že jeho vypátrání není nijak obtížné. Tedy ne(by lo by).

Bohužel se z historek z VŠB dozvíme i jeden nepříjemný fakt. Ostravak neuvádí pravé jména lidí o kterých píše. Jasným důkazem je vzpomínka na učitele ruštiny a současného učitele na VŠB Krafinku. Je to poprvé co ostravak použil konkrétní jméno, které lze dohledat. V seznamu školy žádný takový člověk neexistuje a nám je jasné, že ostravak nehraje tak otevřenou hru, jak všude prezentuje. Jsou některé příběhy pouze jeho výmysly? V případě Krafinky se nabízí kladná odpověď. Jediná možnost, která by jej mohla zachránit, je existence učitele, který se jmenuje Kijonka. Pokud si prohlédnete jeho životopis, najdete některé shodné prvky. Konečné řešení si necháme až do druhé části pátrání.

Kapitolou uzavírající dnešní pátrání a jeho mládí je vojenská služba. I když chtěl, neutekl ji. Dva roky trávil v „přesporské kasárně". Není jasné, jestli s ním byl na vojně i Datel, každopadně se zde spřátelil s Markem, o kterém víme, že není z Ostravy, ale umí dělat výborné dorty.

Dostali jsme se na konec dnešního pátrání. Opět se objevily pochybnosti o pravosti ostravakových historek. Rád si poslechnu vaši interpretaci či názory k těmto faktům. Dnes je to naposledy, co jsme se zabývali ostravakovou minulostí chronologicky. V dalším pátrání se soustředíme na jednotlivé oblasti jeho života, přičemž závěr první části tvoří údaje o samotném ostravakovi. Příště se soustředíme na jeho přátele a známé. Přestože nebývá mnoho ohlasů na otázky v závěru pátrání, nabídnu vám jich několik i dnes. Komu se nechce odpovídat, může jednoduše počkat na příští příspěvek.

Chodil Datel do BVU?

Na kterou průmyslovku chodil ostravak?

Jaky obor studoval na VŠB?

Jak se jmenovala školní kapela?

Kdo je Krafinka?

Dítě jménem ostravak

I když to zní podivně, je dnešní pokračování jubilejní. V našem pátrání se konečně posouváme dále a budeme se zabývat obdobím, na které může mít i samotný ostravak matné vzpomínky. Z předchozích kapitol víme, jak vypadá ostravakova rodina, kde v dětství bydlel, které byly jeho oblíbená místa a jiné zajímavé informace. Dnes nás přichází na řadu školní léta. Opět uvedu veškeré informace, které na sebe ostravak v denících prozradil. Jelikož se jedná o vzdálenou minulost, jsou vzpomínky útržkovité a mnohdy nesourodé. Zda je na vině jeho špatná paměť či fantazie se ještě ukáže.

Velkou záhadou, na jejíž řešení v denících nenarazíte, je důvod a období, ve kterém došlo ke stěhování rodiny do centra Ostravy. Možná se události záměrně vyhýbá, protože se jednalo o nepříjemnou záležitost. Sám nám k danému tématu nic neprozradí. Ve vašich reakcích se objevily názory, že se rodina musela stěhovat, protože byt v Hrabůvce byl příliš malý. Možným důvodem je také úmrtí prarodičů či kratší cesta na Švermu pro tatu. To jsou však pouze dohady. Zkusme opět sestavit fakta a na jejich základě nalézt nejvíce pravděpodobnou variantu. Naposledy jsme ostravaka opustili coby malé děcko, které bydlí v Hrabůvce a tráví čas blbnutím jako ostatní.

Jelikož se nám potvrdila domněnka, že barák s otevřenými sklepy se nacházel v Hrabůvce, je důležité doplnit následující informace. Kromě toho, že se v domě kde bydlel topilo uhlím, což může být velmi podstatný detail (v panelácích se totiž uhlím moc netopí), se objevují i další konkrétní jména lidí z okolí. Domovním důvěrníkem, který nechával odemčené sklepy byla paní Koloušková. Přímo v jejich domě bydlel v první patře starý pan Valchář, takže ostravakova rodina musela logicky žít v jiném patře.

Jelikož se v denících objevuje zmínka o ježdění na kole z haldy, je jasné, že ještě první roky ve škole trávil v Hrabůvce. Období je popsáno celkem přehledně v jediné historce . Ostravak nechodil do školy v Hrabůvce celou dobu, ale přibližně první dva roky. Opět se hodí zmínka o nakupování Čtyřlístků na Masarykově náměstí. Z Hrabůvky by to bylo v tolika letech trochu z ruky. Tento časopis je nejvíce oblíben u dětí kolem 3. až 4. třídy, a proto rodina musela bydlet v centru již v roce 1977. Co všechno na sebe ostravak prozradil o letech ve škole? Začněme (popo)řádku.

V první třídě nosil manšestráky s latama, což není nijak zajímavé. Daleko podstatnější jsou vzpomínky na 4. třídu. Tvrdí že dostává první brýle. Asi nebudou sluneční, takže ostravak zřejmě trpí krátkozrakostí. V jiném příběhu se však dozvíme, že si koupil v roce 2004 v Bělé na pouti brýle s oranžovými skly a také že si opravil staré sluneční brýle. Jak ale může nosit klasické i sluneční brýle najednou? Jediným vysvětlením je, že ostravak nosí kontaktní čočky a my máme první podstatnou informaci o jeho osobě.

Z období dětství se dozvíme ještě několik cenných informací. Velmi proslulý je příběh o tom, jak dostal od taty k osmým narozeninám hasák. Měl také celkem solidní sbírku stavebnic např. Merkur, Mladý chemik, Mladý elektrotechnik, dalekohled z Mladého technika, stavebnice letadel apod. Mezi jeho tehdejší kámoše patřil Patrik z vedlejšího baráku a Michal, se kterým seděl v lavici. Vzpomíná příběh, jak si chodili hrát na hřbitov na schovku a na Michala jednou bafnul v márnici údržbář. Ostravak prozradí, že to bylo ve 4. třídě, a my máme další stopu. Ve čtvrté třídě se ještě kluci nepouštějí příliš daleko od baráku, takže se můžeme ujistit, zda už v roce 1977 bydleli v centru? Protože je nejbližší hřbitov až na Slezské Ostravě, vychází nám, že v daném období bydlel stále v Hrabůvce. Hřbitov není sice nejblíže, ale přesto je v dosahu desetiletého dítěte. Konkrétně se jedná o ten v blízkosti Makra.

Na základě uvedených faktů můžeme vyloučit teorii, že se bylo nutné stěhovat kvůli nedostatečnému prostoru pro děti, jelikož v té době už byli oba se segrou dost velcí. Možným důvodem ke stěhování je jeho babka, která umřela v období, kdy už chodil do školy, ale důkazy v deníku nenacházím.

Co se ještě můžeme dozvědět o ostravakových školních letech? Píše, že kolem páté třídy začal tloustnout a děcka se mu posmívaly. Nadváha mu zřejmě zůstala až do dneška, protože v některých příspěvcích se pozastavuje nad velikostí svého břicha. Máme tedy další informaci o tom jak vypadá.

Ohledně svých zálib a koníčků v dětství, zmiňuje pravidelné návštěvy v hudebce. Sedm let chodil cvičit na klavír do Vítkovic. Tato informace nám opět slouží jako nápověda. Je jisté, že do hudebky začal chodit ještě v Hrabůvce a poté se přestěhovali do centra a on do Vítkovic dojížděl. Pro tento argument svědčí zmínka, že jako dítě jezdil hodně často kolem autobusového nádraží. Do hudebky chodil od šesti let sedm let, takže se nemohli přestěhovat později než v jeho 13 letech. Jezdil-li kolem UANu hodně často (alespoň 2 roky), proběhlo stěhovaní kolem roku 1978. Tento rok je jedinou logickou variantou z výše uvedených faktů. Což mimo jiné znamená, že jeho segra si chodila kupovat Čtyřlístky ještě ve svých 14 letech, kdy vrstevnící sahají spíše po Bravu nebo Stanislavu Rudolfovi. Situaci by mohl vyjasnit rok uzavření antikvariátu vedle restaurace Praha, ale nepodařilo se mi tento údaj zjistit.

Informací o dětství v centru je poskrovnu. Víme že chodil do pionýra a do modelářského kroužku v Moravské Ostravě. Jako pionýr sbíral kaštany v Komenského sadech. Chodil také na havířské nadílky do kulturáku a dostávali tam kolekce. Jezdil na pionýrské tábory (pravděpodobně se segrou) organizované šachtou. Pokud víme, že tata pracoval na dole Šverma, mohl by se objevit nějaký pamětník.

V denících jsou k nalezení (i i)nformace z dětství, které do sebe příliš nezapadají. V jednom příběhu píše, že mu mama nikdy nedovolila mít doma andulku, ale v jiném příspěvku se dozvídáme o experimentech, které na neexistující andulce prováděl doma. Podobně je to v případě křečka, který se objevuje společně se zakázanou andulkou. V jednom příběhu má křečka ostravak a vyrábí mu domeček, ve druhém příběhu má křečka segra. Což je dost zvláštní. Takové rozpory se dají těžko svést na špatnou paměť. Každý si přece pamatuje, jaké měl v dětství zvířata. Vymýšlí si ostravak některé příběhy? Zatím máme příliš málo informací, abychom to mohli říct zcela přesvědčivě. Uvidíme, co přinese další pátrání.

Pro dnešek jsme vyčerpali všechny informace, které se týkají ostravakových školních let. Dozvěděli jsme se několik novinek o jeho vzhledu a také některé detaily ohledně roku stěhování. Příště se budeme věnovat dospívání a létům stráveným na střední a vysoké škole. Pátrání odhalilo několik sporných míst a proto bych opět rád znal i váš názor. Takže na závěr jako obvykle pár otázek.

V kterém roce se ostravak stěhoval?

Měli doma andulku?

Kdo ze sourozenců měl křečka?

Proč začal ostravak tloustnout?

Kdo visel v dětském pokoji?

Jak se dalo předpokládat, nesešlo se příliš mnoho ohlasů týkajících se posledního příspěvku. Opravdu se jednal(o o o)krajové téma, které k našemu pátrání nemůže mnoho přispět. Vaše reakce se týkaly většinou spekulací o původu ostravakovy rodiny. Neplynuly z informací, objevujících se v příspěvku, ale poukazovaly na jazyk, kterým ostravak píše. Nejsem odborníkem na dialekty a nemůžu přesně posoudit kořeny jednotlivých slov, takže rozbor ostravštiny, objevující se v denících budu muset nechat až do některého z příštích příspěvku, v případě že se mi podaří sehnat názor člověka z oboru. Čtenáři nejčastěji poukazovali na slovo zoptal, které je z hlediska ostravského dialektu opravdu trochu exotické. Myslím že takových slov by se našlo v ostravakově slovníku ještě několik, a tak zatím nebudeme předbíhat.

Protože dnešní příspěvek týkající se vašich ohlasů by byl velmi krátký rozhodl jsem se pro zpestření. V příští části se budeme podrobně věnovat ostravakovým školním létům a všemu, co k tomu patří. Jednou z oblastí jsou i dětské idoly a vzory a proto jsem si pro vas už dnes připravil malou ochutnávku v podobě podivné ankety. Samozřejmě že se opět týká ostravaka. Řeč bude o hrdinech jeho dětství, lépe řečeno o "hrdinech jeho dětství". Mám na mysli chlapíky,objevující se v denících v podobě metafor, které může pochopit jenom synek, který trávil dětství v Ostravě a ještě lépe, jehož tata dělal na šachtě nebo na huti. V Ostravě ale šlo dělat buď na šachtě nebo na huti, takže je to v konečném důsledku jedno. Dnešní anketa je tedy připomínkou hrdinů, jejichž dobrodružstvím byla práce. Pojďme si je představit.

Lumír Sakmar - narodil se 14. prosince 1926 a byl velmi známým horníkem po celem ostravsko-karvinského revíru. Patřil mezi úderníky, tedy lidi, jejichž koníčkem je soustavně překonávat plán. Jeho velkým vzorem byl sovětský borec Stachanov. Stejně jako většina slavných lidí, vyměnil později svoje fáračky za oblek a od listopadu 1971 do ledna 1990 byl poslancem ve Sněmovně lidu Federálního shromáždění ČSSR. Jako správná dělnická ikona se stal také předlohou pro postavu v divadelním hře. Konkrétně se jednalo o vedoucího horníků Sadila v normalizační divadelní komedii Komu zahrát sólo, uváděnou též pod názvem Za havířskou čest.

Milan Žabčík – havíř o kterém se příliš mnoho neví, ale kterého ostravak velmi rád vzpomíná. Pod Žabčíkovým vedením vznikla první komplexní racionalizační brigáda, která uvedla v život a úspěšně uplatnila v praxi „racionální" způsob práce. Skupina vznikla na dole Antonín Zápotocký v Orlové a mimo jiné vypracovala obsáhlý program pro mládežnický kolektiv. Žabčík vedl Brigádu socialistické práce a obdržel titul Hrdina socialistické práce. Stejně jako Sakmar ho úderničení a zbiják časem přestaly bavit a věnoval se propagaci uhlí ve vyšších kruzích .Vysokým funkcionářem ÚV KSČ byl zvolen na 15. a 16. sjezdu strany. I on se stal mediální hvězdou. Dobová ČT 2 o něm připravovala televizní hru.

Jaroslav Miska – největší ikona a velký guru ostravských stachanovců. Jeho sláva pronikla až do lidových písní. Narodil se dne 1.září 1921 (někde se uvádí 1.srpna 1921) na Slezské Ostravě. V šestnácti letech začal pracovat na Dole Trojice. Po roce 1948 začala úderka pod vedením Jaroslava Misky, která přijala název Úderka A. Zápotockého, vysoko překračovat normu. V roce 1950 začala pracovat „komplexní metodou uzavřených těžebních cyklů". Nová pracovní metoda umožnila zvýšit normu z půldruhé tuny vytěženého uhlí na havíře za směnu na čtyři tuny. Byl to také první horník, který přednášel studentům VŠB. Za svůj život pracoval jako inspektor OKD, ředitel Dolu Eduard Urx, ředitel Dolu Julius Fučík, ředitelem OKD a VOKD, generální ředitel Sdružení OKD. Mezi jedno z jeho exotických opatření, patřil zákaz čepovat v hospodách v okolí šachet jiné než sedmistupňové pivo. Zemřel v Ostravě 17. března 1975.

Zde máme základní trojku, která mohla poznamenat ostravakovo dětství a mládí. Kdo však byl jeho jedničkou? S kým se ztotožňoval? Podle koho si vybíral povolání? Byl to někdo z uvedené trojice? Nebo to byl starý Šupčík z Hrabůvky či starý Pika, co hrával dole ve Fénixu? Abychom ostravakovi jednostranně nepodsouvali pouze určitý typ hrdinů, doplňují pětici dvě jména odlišných hrdinů . Protože se jedná o všeobecně známé osobnosti, není nutné zde uvádět podrobnosti.

A teď už vám nezbývá než se trochu zamyslet a zkusit odhadnout, kdo byl ostravakovu srdci nejbližší. Třeba výsledek překvapí i jeho.

Sourozenci rodičů

Dnešní díl nebude obsahovat příliš mnoho netradičních odhalení. V rámci co největší přesnosti a šíře záběru při zkoumání ostravakovy minulosti, jsem se rozhodl vrátit se v čase a věnovat se období před jeho narozením a soustředit se na sourozence jeho rodičů. Situace se nám ještě více zamlžuje, protože nyní nemáme k dispozici mnoho informací. Bohužel jsem neobjevil žádný deník, který by se jmenoval ostravakuvtata nebo ostravakovamama bloguje, a kde by popisovali svoje příhody. Musíme se spolehnout na informace ze třetí ruky, tedy jak jej ostravakovi řekli jeho rodiče, jak si je zapamatoval, co všechno o nich napsal, co nám zamlžil nebo neřekl.

Již v prvním příspěvku jsme se zabývali ostravakovými rodiči a s určitou přesností odhadli data jejich narození. Nabízejí se nám však další otázky. Kde se rodiče narodili ? Kdy přišli do Ostravy? Z jakých rodin pocházeli? Jaké měli sourozence a příbuzné? Kdybych uměl odpovědět na první tři otázky, nezdržoval bych se již psaním tohoto blogu a šel bych se rovnou živit jako věštec. Podobné vlastnosti jsem u sebe zatím neobjevil, takže nezbývá než se vrátit k faktům.

Co všechno víme o ostravakových předcích? Podle toho, jak kvalitně ostravak píše, lze vyloučit, že jeho rodiče byli sourozenci. S jistotou také můžeme říct, že alespoň jeden z nich a pravděpodobněji oba sourozence mají. Pojďme se nejdříve podrobněji podívat na rodinu mamy. V denících se neobjevuje ani jediná zmínka o jejích rodičích, tedy až na ostravakovu babku. Nedá se však přesně určit, jestli je to matka od mamy nebo taty. Pravděpodobněji vypadá mama, ale nemám pro to ani jediný důkaz. Lépe jsme na tom se sourozenci.

Nejvíce příběhů je spojených s tetou Alžbětou. Podle toho jak často a rády se s mamou stýkají, to vypadá na maminu sestru, která od ní nemá příliš velký věkový odstup. Alžběta bydlí čtyři zastávky tramvají od domu ostravakových rodičů. Jak se později dozvíme, bydlí ostravakovi rodiče nejblíže stanice Plynárny. Protože ve vzdálenosti čtyř zastávek leží jedna křižovatka, znamená to 3 možné místa jejího bydliště. Ve směru hlavní nádraží jsou však jenom 3 zastávky, takže teta Alžběta může bydlet pouze ve 2 místech. Je to buď v blízkosti náměstí Republiky nebo zastávky Hlučínská. Pro lidi kteří znají Ostravu je asi pochopitelnější, pokud by teta bydlela na náměstí Republiky. Ale situace není jednoznačná.

Nejoblíbenější činností mezi mamou a tetou Alžbětou je vyměňování kompotů. Odkud bere kompoty mama je jasné – ze zahrady v Kijovicách. Tetin zdroj ovoce je ale neznámý. Ostravak píše, že zavařujou každý měsíc, takže je možné že obě dvě ovoce kupujou. Taky je možné, že teta má taky ovoce ze zahrady v Kijovicách. Může mít ale svou vlastní zahrádku. Kdyby měly ovoce ze stejného zdroje, nemusely by ho porovnávat. Kde tedy bydlí? Varianta Hlučínská je méně pravděpodobná, protože v okolí jsou samé závody. Jak můžete vidět na mapě, není to příliš vhodný prostor k bydlení. Pokud by ale teta bydlela na náměstí Republiky, určitě by se o tom ostravak zmínil, protože je to velmi známé místo, které si čtenář jednoduše vybaví. V blízkosti náměstí Republiky se také velmi špatně pěstuje ovoce. Máme příliš málo informací, abychom mohli polohu upřesnit. Na druhou stranu je nutno podotknout, že ani jedna z variant nepůsobí přesvědčivě nebo důvěryhodně. Asi nejsme na správné stopě, ale nechme to zatím stranou, třeba se ještě situace vyjasní. Zbývající údaje o tetě jsou pouze doplňkové a asi z nich příliš vyčíst nelze. Kromě toho, že velmi ráda zavařuje, také ráda plete. Z deníků se o ní dozvíme, že má za manžela stryka Bedřicha, který kdysi tančil v souboru u paní Calábkové. Z deníku se dá také usuzovat, že jsou už oba v důchodu.

Dalším maminým sourozencem je stryk Daniel. Mnoho se o něm nedá zjistit. Objevuje se pouze v jednom příběhu, ve formě vzpomínky, protože už není mezi živými. Není přesně jasné ve kterém roce umřel, pouze že to bylo v létě. O strykovi Danielovi se píše, že učil ostravaka plavat v Ostravici a chodil s ním na koupaliště do Vítkovic. Z toho se dá odvodit, že stryk uměl plavat a bydlel někde poblíž. Pokud vezmeme v potaz místa, kde se dá (dalo) u Ostravice koupat a přitom aby bylo nejbližší koupaliště ve Vítkovicích, je pravděpodobné, že stryk bydlel někde v Hrabůvce, Hrabové nebo ve Vítkovicích.

Přesto je nutné v případě této postavy zmínit jeden nepříjemný fakt. Způsob, kterým je prezentována, je hodně nevěrohodný i na samotného ostravaka. Vzpomínka je příliš šroubovaná a hodně nelogicky propojená s připomenutím blížícího se svátku malého Danka. V tomto případě se ostravak pohybuje na hranici uvěřitelnosti a proto beru existenci stryka Daniela s rezervou. Druhou možností je, že chtěl připomenout Dankův svátek, přičemž ho nenapadl vhodný způsob, jak to napsat. Věrohodnost můžete posoudit sami.

U ostatních příbuzných už není jisté, zda se jedná o sourozence taty nebo mamy. První stryk se vyskytuje pouze v jednom příběhu, přičemž ostravak neprozradí jeho jméno. Dozvíme se, že od něj dostal po hubě, protože si od něho půjčil a následně zničil kolo Ukrajina. Že pak dostal podobné kolo od taty si povíme příště. O strykovi se také dozvíme, že mu dal radu, kde nemá chodit na pivo (Výběr, Beseda) a to je tak všechno. Dá se z toho usuzovat, že stryk bydlel nebo pracoval blízko Vítkovic, což by znamenalo že se může jedna o stryka Daniela. Ostravak však uvádí, že tento příbuzný je stále živý, takže domněnku můžeme zase s klidem vyloučit. Je možné, že se jedná o stejného stryka, se kterým dělal jeho tata na dole Šverma, ale žádný důkaz se o tom neobjevuje.

Poslední zmiňovaný stryk se jmenuje Michal. U tohoto příbuzného jsou informace naprosto jednoznačné a je z nich možné odhadnout jediné – nic. Ostravak totiž stryka Michala nikdy neviděl. No vlastně se můžeme domnívat, že stryk asi nebydlel v Ostravě ani okolí, protože jinak by se určitě někdy navštívili.

Tím jsme vyčerpali informace o všech sourozencích rodičů, objevujících se v denících ostravaka. Jak jsem řekl na začátku, jsou to informace příliš staré a útržkovité, než aby nám odhalily nějakou souvislost, která by nám mohla pomoct při pátrání. Přesto mi tyto údaje nepřipadají zbytečné. Pokusím se ještě na závěr shrnout a trochu zaspekulovat o jeho rodině.

S určitostí víme, že mama měla jednoho sourozence a pravděpodobněji dva. Ostravakův tata měl také pravděpodobně dva sourozence. Pocházeli tedy z celkem normálních rodin, na tu dobu spíše podprůměrnou co se týká počtu sourozenců. Podle jmen, které se vyskytují se dá tušit, že rodiny nemají žádné exotické předky. Protože je o Ostravě známo, že v době dětství ostravakových rodičů zažívala příliv nových obyvatel, je možné že sem jeho předci přišli za prací. Jména neznějí ani příliš polsky či slovensky, takže se jednalo pravděpodobně o lidi z odněkud z Beskyd či Jeseníku.To už se ale dostáváme do oblasti čisté fikce.

Příště se budeme zabývat opět ostravakovým dětství. Řeč bude o jeho školních letech. Také se pokusíme odhadnout či odhalit, ve kterém roce se ostravakova rodina přestěhovala do centra a z jakých důvodů k tomu došlo. Na závěr si neodpustím opět několik otázek, nabízejících se v souvislosti s dnešním vyprávěním. Pokud na ně znáte odpovědi, nebo jste mezi řádky vyčetli něco, co mi uniklo, můžete napsat do sekce komentářů. Pokud jste na nic nepřišli, zkuste si jenom tak tipnout.

Kde bydlí teta Alžběta?

Kolik sourozenců má tata a mama?

Narodili se v Ostravě nebo se přistěhovali?

Je stryk Daniel vymyšlený?

Kde a kdy se ostravakovi rodiče seznámili?

Dětství v Hrabůvce - Vaše ohlasy

Vaše komentáře se opět ukázaly jako cenný inspirační a informační zdroj. Někteří z vás prozkoumali stopy, které jsem považoval za zbytečné a dokázali z textu odhadnout cenné poznatky. Jsem tím mile překvapen. Je proto opět potřeba opravit některé údaje a domněnky. Shrnuji, co všechno se vám podařilo vypátrat.

Přestože jsem uvedl, že jméno Marie Tomisová vypadá pouze jako smyšlená postava, podařilo se jedné čtenářce zjistit, že stejná osoba bydlí velmi blízko Budoucnosti. Po upřesnění vyšlo najevo, že se jedná o dům, který stojí na stejné straně ulice Dr. Martínka jako Budoucnost. Je možné interpretovat tento fakt způsobem, že si ostravak během vymýšlení deníku prostě našel v telefonním seznamu někoho, kdo bydlí blízko Budoucnosti a poté uvedl jeho jméno. V takovém případě bychom ale mohli pátrání uzavřít hned na začátku, což by byla škoda.

Z informací, které se mi podařilo zjistit, je velmi pravděpodobné, že zmiňovaná Marie Tomisová je dosud svobodná. Podrobnosti se objeví v průběhu příštích dnů. Berme však její existenci jako upřesňující fakt při pátrání po místě ostravakova dětství. Možnou stopou je i pan Koblovský, kterého jedna čtenářka zmínila jako možného souseda své kamarádky, ale tato domněnka se zatím nepotvrdila.

Další důležitou stopou je komplex otevřených sklepů, které ostravak zmiňuje v deníku. Ozvalo se hned několik čtenářů, kteří uvedli, že se jedná o: hokejku na ulici dr. Martínka nebo o hokejku na mjr. Nováka. Opět se nacházíme v těsné blízkosti Budoucnosti a většina důkazů svědčí pro oblast, která od ní není vzdálenější než 100 metrů. Dá se to usuzovat i přímo z ostravakových textů. Píše, že bydleli "u Buďáku" tzn. velmi blízko. Jinak by určitě zmínil jinou významnou budovu, kterých je v okolí hodně (Venuše, Hlubiňák, Vítek apod.) v těsné blízkosti. Oblast se nám tedy zúžila.

Jako nejpřesnější způsob určení se nakonec ukázal velmi nepodstatný detail, kterým je třešeň před barákem. Ve mnoha ostatních městských částech by tento fakt nehrál významnou úlohu. V Hrabůvce je tomu naopak, protože zde žádné třešně nejsou. Podle vašich ohlasů se jediná známa třešeň nacházela v blízkosti ulice Ignáta Hermana. Pro tuto ulici svědčí i fakt, že je to blízko od haldy, kde si chodil ostravak jako dítě hrát. Mnoho obyvatel Hrabůvky dosvědčí, že v době výstavby této čtvrti to bylo hodně nepřehledné místo, v podstatě jedno velké staveniště, kde se dalo jednoduše zabloudit. Když si představíme schopnosti a možnosti malého dítěte, je jasné, že ostravak nemohl bydlet ve větší vzdálenosti od haldy. Vraťme se ale k samotné třešni. Podle dobových zmínek rostla v místech, kde se na druhé straně ulice lomí hokejka na ulici mjr. Nováka. Pro přesnost jsem místo označil a můžete se na něj podívat na připravené mapě.

V případě, že by zmíněnou ulicí byla právě ulice Ignáta Hermana, znamenalo by to pochybnosti o jedné z možností, která vedla ostravakovu rodinu ke stěhování se do centra Ostravy. Padl zde totiž názor, že se rodina musela stěhovat, protože děti neměli dost místa. Ulice Ignáta Hermana je však z větší části tvořena rodinnými domky, ve kterých je nedostatek místa nepravděpodobný. Tyto úvahy budou více rozvinuty v některém z příštích pokračování. Dnes se ještě vrátíme k tomu, co jsem našel ve vašich komentářích.

Objevují se upřesnění dalších faktů. Ranné narozeninové fotografie ostravaka byly velmi pravděpodobně pořízeny ve fotoateliéru v Hlubiňáku, což je budova, kde se nacházela jeho oblíbená cukrárna a kde se dnes nachází pizzerie Fontána. K ověření těchto faktů bude potřeba provést dodatečné pátrání. Stejně tak je třeba prozkoumat okolí výše zmíněných ulic, zda se zde náhodou nenachází pozůstatky růžového popeláku, či zda se v blízkosti místa po staré třešni nenachází klepáč na koberce, který je v denících také zmíněn.

Pokud shrneme výše uvedená fakta, zúžil se nám okruh možných míst bydliště ostravakova dětství na několik málo možností. Nejpravděpodobnější je tato varianta: ostravak bydlel blízko nebo přímo na ulici Ignáta Hermana. V těsné blízkosti bydlela Marie Tomisová se kterou chodil do školky. Mezi jeho oblíbené zábavy patřilo prolézání otevřených sklepů na ulici Dr. Martínka a chození na blízkou haldu. Tato varianta mi přijde nejvíce logická. Opět se ale přikláním k demokratickému způsobu volby a proto můžete odpovědět na anketní otazku, kde bydlela ostravakova rodina?. V příštím díle bych vás rád seznámil s minulostí ostravakových rodičů. Řeč bude o jejich sourozencích a příbuzných.

Dětství v Hrabůvce

Posledně jsme se věnovali některým zajímavým datům, které se týkají ostravakova narození. Podařilo se nám celkem přesně určit roky narození jeho rodiny. Protože se ankety nezúčastnilo příliš mnoho lidí, nelze jí brát za průkaznou. Přesto se nejvíc z vás domnívá, že se ostravakův tata narodil kolem roku 1941-42. Dnešní příspěvek bude věnován prvním rokům ostravakova života, které se pravděpodobně odehrávaly v Hrabůvce.

Ostravak se ke svému dětství v historkách velmi rád vrací, ale vzpomínky jsou značně útržkovité a mlhavé, a tak je obtížné složit mozaiku jeho prvních let. Pokusme se přesto o rekonstrukci. O místě svého bydliště v Hrabůvce hovoří jako o letišti u Buďáku. Jedná se tedy o oblast v Ostravě-Hrabůvce, kde dodneška stojí obchodní dům Budoucnost. Pro nezasvěcené upřesňuji, že tuti oblast tvoří jedno obrovské sídliště. Jelikož je historie Hrabůvky velmi mladá, je možné říci, že pokud jí navštívíte dnes, pravděpodobně uvidíte to samé, co ostravak během svého dětství. V současnosti vypadá místo jeho dětských let takto. Obchodní dům Budoucnost je na konci zástavby obchodů po pravé straně silnice.

Jak už jsem zmínil, není historie novodobé Hrabůvky příliš dlouhá. Ještě v roce 1960 se zde nacházelo letiště, jehož pozůstatky v podobě hangáru dodneška stojí na území vedlejší čtvrti Dubina a slouží jako komerční objekt. Letiště bylo v dobách své slávy velmi rozlehlé, což dokumentuje i fakt, že další hangáry a vrátnice se nacházela v místech, kde dnes najdeme restauraci Dakota.

Kolem roku 1962 začíná masivní stavební činnost, která je provázena pálením stávajících letadel a zrušením činnosti letiště. Samotná výstavba pak pokračovala v následujících desetiletích až do dnešní finální podoby. Jelikož jsem nebyl schopen přesně dohledat prameny, musíme se prozatím spokojit s částečnou rekonstrukcí. Nedatovaná fotografie ze serveru www.ostravaci.cz nám ukazuje, jak přibližně vypadalo okolí Budoucnosti kolem roku 1970. Pokud obrázek porovnáme se současným stavem, nenajdeme zde mnoho budov, které jsou pro Hrabůvku tak typické – Venuše, Špalíček, Albert apod. Protože ale není mým cílem popisovat vývoj Hrabůvky soustředíme se na samotné okolí Budoucnosti a pokusíme se určit, ve kterém domě mohl ostravak bydlet. Kdyby se náhodou našel někdo, kdo zná historický vývoj výstavby domů v Hrabůvce, rád jeho postřehy uveřejním, protože nám mohou pomoci při zpřesnění některých údajů.

Samotný dům se objevuje v denících několikrát, ale mnohé detaily je problematické rozlišit, protože není přesně jasné, v kolika letech se ostravakova rodina přestěhovala do centra. V příštím pokračování se budeme věnovat možným variantám roku stěhování (deník nabízí několik hypotéz), ale už v této chvíli můžu uvést některé údaje z deníku, které se týkají rodného domu. Zdůrazňuji však, že není jasné, zda se jedná o popis okolí domu v centru či v Hrabůvce. Ostravak v jednom příběhu popisuje, že před barákem stála třešeň a také tam byla zbořená bouda na popelnice, místo které pak postavili novou – růžovou. Protože není v Ostravě mnoho růžových popeláků, jedná se o dost zásadní stopu. Ať už se jedná o popis domu ostravakových rodičů v Hrabůvce či centru, budu velmi rád, pokud mi napíšete do komentářů, že máte ve svém okolí růžovou betonovou krabici na popelnice. Vyřešíte tím nejednu záhadu.

Pojďme se ale vrátit k jasnějším důkazům. Je jisté, že ostravak trávil svoje dětství na haldě, která se nachází za ulicí Místecká. Vzpomíná že tam jezdili v létě na kolech a v zimě na sáňkách. Jako malý kluk nemohl chodit příliš daleko od baráku, takže je pravděpodobné, že halda nebyla dále než 5 minut od baráku. Dalším vodítkem je cukrárna, dnes pizzerie Fontána. Dobovou fotografii jsem opět objevil na serveru www.ostravaci.cz.

Ani ta nemohla být od domu příliš daleko, protože zde chodili se sestrou občas i sami. To by nahrávalo faktu, že ostravak bydlel na opačné straně ulice Dr. Martínka, než na které stála Budoucnost. V té části ale stavěly domy pro zaměstnance Vítkovické železárny. Pokud byl ostravakův tata horník, je možné, že ve Vítkovicích pracovala jeho mama. Jako další záchytný bod nám slouží bývalé kino Edison, do kterého malý ostravak chodil. To nám poslouží v příští kapitole, podobně jako ježdění na kole z haldy, coby přesnější vodítko pro rok přestěhování. Je totiž nepravděpodobné, že by ostravak chodil do kina a jezdil na kole, když mu bylo 5 let a méně. Více si o tom povíme příště. Nepřesnějším z deníkových záznamů je soused, který bydlel ve stejném domě jako ostravak. V deníku vystupuje jako starý pán, který se jmenuje Koblovský. Dnes už je nemožné jej vyhledat , ale třeba si některý z pamětníků rozpomene a podělí se s námi.

Pro zpestření se nyní podíváme na první roky ostravakova života. O prvním roce jeho života víme pouze to, že bydlí v Hrabůvce a hraje si se svým oblíbeným houpacím koníkem. Ve druhém roce přiznává, že se fotografoval u polystyrénového dortu ve fotoateliéru (je nepravděpodobné že by si to pamatoval, takže inkriminovaná fotka určitě leží v krabici u něj doma nebo u jeho rodičů). Ve třech letech dostává naposledy dort se svíčkami, protože další roky už jej čekají jen dorty s čísly. Znamená to že již od 4. let uměl číst? Není to důkaz pro jeho současný literární talent? Možným vysvětlením je prudká rána hlavou do klavíru ve 4. letech, která skončila několika stehy v nemocnici na Fifejdách (jeto trochu z ruky, ale asi tam byla jediná pohotovost). Samotný klavír se ještě v našem vyprávění objeví a sehraje další osudovou úlohu.

Mlhavá a nezařaditelná je rovněž historka, která se odehrává ve starém bytě a je spojena s Vánocema. Podle ní trávila s rodinou Vánoce ostravakova babka, přičemž není jasné jestli s nimi bydlela nebo jestli se spolu scházeli pouze na Štědrý den. V prvním případě by to znamenalo, že se s nima babka nastěhovala do nového bytu (jak bylo zmíněno začala se Hrabůvka stavět kolem roku 1963), což je nepravděpodobné. V druhém případě by to znamenalo, že babka bydlela někde poblíž, popřípadě byla již v té době vdovou. Každopádně je právě jeho babka po klavíru druhým faktorem, který udělal z ostravaka toho, kým je dnes. On sám na ní v denících často s láskou vzpomíná a přiznává, že to byla právě ona, kdo jej naučil ostravský dialekt. Známe již tedy dva pilíře současného génia.

Poslední nevýraznou stopou je Marie Tomisová, kamarádka ze školky, kterou rád tahával za copy. Shrneme-li doposud získané stopy, můžeme konstatovat, že nás k cíli příliš neposunuly, ale vytvořili jsme základní kostru mozaiky, kterou budeme postupně skládat. V současné chvíli by dokázal na otázku, kdo je ostravak odpovědět starý pan Koblovský, lidé kteří žili v Hrabůvce v domě s panem Koblovským a Marie Tomisová. Jelikož ale ostravak nakládá se jmény ve svých denících poněkud svévolně, je pravděpodobné, že na odpověď si budeme muset ještě počkat. Ale o tom příště. Abyste měli o čem přemýšlet ve volných chvílích, připravil jsem pro vás opět několik otázek, které se týkají dnešního pátrání a na které můžete znát odpověď. 

Na které ulici bydlel ostravak během svého dětství v Hrabůvce?

Kterou tramvají jezdil tata na šichtu?

Dělala mama opravdu ve Vítkovicích?

Co tehdy dávali v Edisonu?

Proč se museli přestěhovat?

Abych vám ulehčil první otázku, připravil jsem mapu, která by měla vaše pátrání trochu zjednodušit. 

Narození - Vaše ohlasy

Protože se ve vašich ohlasech objevily pochybnosti o některých faktech, rozhodl jsem se pro drobné opravy. Anonym mě upozornil, že údaje o narození členů ostravakovy rodiny naznačují, že by se v roce 2005 musely konat 3 celkem zásadní oslavy ( dvoje šedesátiny a jedna oslava čtyřicítky), což by bylo v denících nějakým způsobem zmíněno nebo popsáno. S příhlédnutím k tomuto očividnému rozporu, je potřeba chybné údaje změnit. V případě data narození segry i mamy nevznikají příliš velké problémy. Stačí je posunout o rok nazpět a vše stále odpovídá tomu, co o nich zmínil ostravak. U segry se tak dostáváme k finálnímu datu, protože podle zjištěných údajů, jí díky rokům narození jejich dětí, už nemůže být ani více ani méně.

Největší nesrovnalosti nacházíme u taty. V jeho případě není možné aby odešel do důchodu v 50 či 55 letech. Aby do sebe zjištěná fakta zapadala, je jedinou možností provést opravu zmíněného údaje a posunout věk jeho odchodu do důchodu. Protože v této fázi pátrání používám pouze informace, které je možné nalézt v deníku, nebudu vytvářet závěry, které vycházejí z nezveřejněných důkazů.

Proto nezbývá než říci "chtěl bych se obratit se na divaky". Pokud deník neobsahuje dostatečné množství informací, popřípadě obsahuje protichůdné informace, spoléhám na společnou intuici a rozhodnutí o roku narození ostravakova taty provedeme demokraticky.

Narození

Ostravak se narodil 11.8.1967 ve Vítkovické nemocnici. To že byl porod bezproblémový je zřejmé, protože jinak by se o něm jistě zmínil v některé ze svých historek z dětství. Váhy a míry nikde neuvádí, ale podle vzhledu svých rodičů (mama je malá a tata je kus chlopa) by se dalo usuzovat na průměrného novorozence. V denících tvrdí že ztloustl až na základní škole, takže do té doby byl buď střízlík nebo měl normální váhu.  Protože ostravak  podrobnosti o svém narození nezmiňuje, musíme se spolehnout na nepřímé stopy. Jestliže tata, povoláním horník, slavil v roce 2005 výročí odchodu do důchodu, znamená to následující. Odešel-li do důchodu v 55 letech (ostravak nikde nezmiňuje předčasný odchod) mohl slavit 5, 10 nebo 15 let od poslední šichty. Jeho tata se tedy pravděpodobně narodil v rozmezí let 1935 až 1945, nejpravděpodobněji kolem roku 1940. V tom případě by oslavoval 10. výročí a  ostravaka měl  ve svých 27 letech. V dnešní době to není příliš neobvyklé, ale pokud se jedná o období kolem roku 1967 a vyučeného horníka, nezní to úplně přesvědčivě. Více problematický je věk ostravakovy mamy . V denících se objevují zmínky o jejich vlastnostech, o jejích oblíbených činnostech, ale informace týkající se jejího věku bychom hledali marně. Přesto můžeme odhadovat věkový rozdíl ostravakových rodičů jako statistický průměr rozdílu mezi manžely, tedy 3-5 let. Matka se podle zmíněných závěrů narodila kolem roku 1944 a ostravaka měla ve svých 22 letech.

Nejobtížněji se zjišťuje věk ostravakova jediného sourozence, kterým není nikdo jiný než jeho oblíbená segra. O tom, do kolika let spolu vyrůstali, jak si hráli nebo jak to vypadalo u nich doma si povíme jindy. Pro začátek stačí, když zjistíme v jakém jsou spolu sourozeneckém vztahu. Jelikož ostravak v denících ani jednou neuvede kdo z nich je starší (objevuje se pouze zmínky typu  „segra" či „nejmilejší brácha"), musíme její věk odhadnout podle několika nepřímých zmínek. Podle způsobu, jakým je líčen jejich vzájemný vztah a jak spolu řeší situace, je pravděpodobnější, že ostravak je mladším bratrem. Ve prospěch této domněnky hovoří následující fakta. Segra se k němu chová značně mateřsky, shání mu nevěsty, radí mu co a jak zařídit nebo mu navrhuje, jak přestavět nábytek v bytě. A z deníku je možné vyčíst, že ostravak svou roli bez zvláštních připomínek přijímá a nedělá mu problém její názor vyslechnout a někdy i přijmout. Jako starší bratr by se zvládáním této role měl daleko větší potíže. Další vodítkem je věk ostravakova synovce (zvaného upřimný). Jestliže se narodil v roce 1987 (více se o něm dozvíme v samostatné kapitole), předpokládáme, že ostravakova segra byla v době jeho narození již plnoletá a měla 18 let a více. Pokud by měla dítě dříve, určitě by se stala pointou některého z ostravakových příběhů, protože ten o jejích životních prohrách píše velmi rád.  Pokud není segra ostravakovým dvojčetem, nemohlo ji být v roce narození synovce 20 let.  Ale narodilali se ve stejném roce jako ostravak, určitě by se tím v některém příběhu pochlubil nebo alespoň zmínil. Můžeme tedy z určitostí říct, že segra se narodila v rozmezí let 1965 – 1969. Pokusme se však datum trochu více upřesnit. Jestliže ostravak uvádí, že jeho segru nevzali na vysokou, znamená to, že byla ještě v 18 letech a jelikož tehdy existovala i 9. třída ZŠ i v 19 letech bezdětná. Z toho vyplývá, že segra je starší a ostravak je zákonitě mladším sourozencem.  Segra  se podle zmíněných argumentů musela narodit kolem roku 1965-1966. Použijeme li opět průměrný rozestup mezi sourozenci  (2 roky), je nejvíce pravděpodobný rok 1965. Kdyby se segra narodila před rokem 1965, narodila by se jí poslední dcera (kopia segry neboli segřina kopia) až po 36 roce života, což už někdy bývá bráno jako rizikové těhotenství. Dalším důkazem pro malý věkový rozestup nacházíme v deníku, ve kterém ostravak zmiňuje, že si v dětství kupovali se segrou společně Čtyřlístky. Pokud by byl mezi sourozenci větší věkový rozestup, asi by si nekupovali společně časopis, který je určený pro specifickou věkovou skupinu, přesněji řečeno, určitě by si jej nekupovali společně. Ze zmíněných údajů se dá odvodit, že mama měla ostravakovu segru přibližně ve 20 letech a ostravaka ve 22 letech.

Vrátíme-li se však k věkovému rozestupu rodičů, začne být některé čísla podezřelé. Problematický je v případě roku narození segry věk taty. Jestliže pracoval celý život jako horník, je nepravděpodobné že by měl první dítě až ve svých 25 letech. Pokud začal pracovat kolem 16-17, je málo pravděpodobné že by mu trvalo 9 let než by se mu narodilo první dítě. Proto bude třeba upravit věkový rozestup mezi tatou a mamou. Ten je podle všeho menší než klasických 3-5 let. Daleko pravděpodobnější vzhledem ke zmíněným faktům je rozdíl  0-1 roky. Tatovi tedy bylo při narození prvního dítěte kolem 20 a při narození ostravaka asi 22 let podobně jako mamě. Z toho také vyplývá, že v roce 2005 slavil teprve 5. výročí odchodu do důchodů a jak on, tak mama se narodili kolem roku 1945.

Pro začátek jsme vyčerpali všechny zásadní údaje  týkající ostravakova narození, které lze z deníku vyčíst. Můžeme tedy shrnout že v roce 1967 se narodil ostravak ostravski jako druhé dítě do hornické rodiny, která v té době bydlela v Ostravě-Hrabůvce blízko Budoucnosti.  V některé z následujících kapitol se budeme ještě podrobněji věnovat  ostravakovu příbuzenstvu a sourozencům jeho rodičů.  Příště se ale budeme místu jeho bydliště v Hrabůvce a prvních letech života.  

 Ze zmíněných údajů se zatím o identitě ostravaka mnoho odhadnout nedá. Zatím by dokázala ostravakovu totožnost odhadnout (kromě jeho rodiny) pouze matrikářka Vítkovické nemocnice, matrikářka z Ostravy-Hrabůvky nebo popřípadě lidé kteří dobře znají jeho rodinu. Ale to je teprve začátek ...

I vy se můžete zapojit do pátrání a přispět k sestavování mozaiky, která nám ukáže co nejpřesnější obraz tajemného ostravaka. Pokud znáte odpověď na některou z následujících otázek, podělte se o ni v komentářích.

Jak vypadala Vítkovická nemocnice v roce 1967?

Jak si pamatujete Hrabůvku z konce šedesátých let?

Chodili jste nakupovat do Budoucnosti?

A ostravak?

Pokud neznáte odpověď ani na jednu z otázek nevadí. Příště budete zase o kousek chytřejší.

(D)úvod

Tak jako můžeme poskládat úlomky barevných skel, abychom uviděli překrásnou mozaiku, 

je možné propojit kousky vyprávění a pochopit celý příběh. 

Vydejme se tedy podobně jako Rychlé Šípy do Stínadel a odhalme tajemství nalezeného deníku.

Je totiž mnoho způsobu čtení příběhu, ale jen jeden je ten správný. Věděl to i tajemný o ?

Možná vás závěr vyprávění velmi překvapí.