Kam jezdí tramvaj?

V dnešním pokračování se opět posuneme směrem k zajímavějším částem deníku, které by nám mohly leccos prozradit o jejich pisateli. Protože průměrný člověk tráví v práci pořádnou část života, je více než jasné, že se za tu dobu něco zažije. Podobně je na tom ostravak. Příběhy a historky z práce jsou v jeho deníku hojně zastoupeny. Prozradil nám mnoho detailů vedoucích k odhalení místa jeho zaměstnání.

Nejdříve se ale opět věnujme krátké rekapitulaci minulého pátrání.

I když uběhla dlouhá doba, neprojevili jste příliš vlastní iniciativy a společné pátrání se posunulo jen o malý kousek. Někteří z Vás si dali tu práci a zjistili, že v ostravské redakci MF Dnes nepracuje člověk jménem Laďa, což považuji jako další ukázku ostravakovy manipulace se jmény. Někteří se domnívají, že přestože se jméno neshoduje, není postava novináře vymyšlená. Možnými kandidáty na pozici novináře Ladi jsou Petr Kudela nebo Marek Pražák. Oba byli redaktory MF Dnes, psali o podobných tématech nebo se kolem ostravaka motali. Druhý zmíněný se ještě v našem pátrání objeví, protože je s ostravakovým příběhem spjatý. To už se ale dostáváme do oblasti, které se budu věnovat v druhé části pátrání. Přestože se vám nepodařilo odhalit totožnost novináře Ladi, prokázali jste ve svých komentářích notnou dávku bystrosti. A teď už se věnujme dnešnímu pátrání.

Slibovaným tématem je místo, kam jezdí ostravak každý pracovní den tramvají. Pojďme s ním tedy prožít jeden pracovní den a porozhlédnout se po místech, které už musí po těch letech upřímně nenávidět. Začňeme od začátku, tedy vstáváním.

Podle všeho otevírá ostravak oči pravidelně pře půl šestou ráno. Po stručné ranní hygieně se vydá na tramvaj. Jeho kroky vedou na zastávku Plynárny. Je zvláštní, že musí stát na tramvaj ve frontě, což bývá zvykem pouze u autobusů na Muglinovské. Ale berme tento fakt jako důsledek jeho ranní ospalosti. Pro naše pátrání je důležitější, že ostravaka můžete potkat rozespalého kolem 5.40 ráno jak stojí ve frontě na tramvaj na zastávce Plynárny. Kdyby jste jej chtěli ráno odhalit, dalším poznávacím znamením je aktovka v ruce. Detailnější popis jeho osoby uvedu později, takže zatím můžete pouze pokoušet štěstí.

Dalším důležitým faktem je, kde že to vlastně ostravak ráno jezdí? I naprostý laik tuší, že směrem do centra tzn. měl být k zastižení v jedné z následujících tramvají – 2,4,6,8,11,12 a 13. Která je ale ta správná? Sám ostravak tvrdí, že pěšky by to bylo do práce přes celou Ostravu, což v jeho případě znamená, že je to víc než pět zastávek. Některé sám prozradí. Víme, že jezdí kolem Stodolní, kde si může zajít cestou z práce na jídlo, míjí Kaufland Karolina u Náměstí Republiky. Občas si zdřímne u Domu Energetiky a pokračuje v cestě dál na Mariánské náměstí. Zde stopa končí a my víme že z velkého výběru tramvají mohl použít pouze 4,8,11 nebo 12. Nyní už je pátrání složitější. Kromě 12 pokračují všechny ostatní tramvaje směrem Poruba. Pokud bychom se orientovali podle známe historky "Pozval sem Jarunu do kina. A nebo ni?" , projíždí ostravak cestou ze šichty zastávku Vodárna a 12 by byla mimo hru. V takovém případě by ale bylo problematické najít po cestě podnik, který by byl dostatečně velký. Nabízí se Ferona, ale ta nesplňuje kriterium, že by se od ní špatně jelo k segře na Dubinu. Takové kritérium v podstatě nesplňuje žádný podnik na trase. Nejméně pohodlná ne přestup je spojnice Mariánského a Mírového náměstí, kterou jako jediná projíždí tramvaj č.12. Právě na této zastávce by se měl ukrývat závod dostatečně velký, aby odpovídal ostravakovu popisu. Pro leší orientaci jsem připravil mapku.

Podle všech následujících údajů, je místem ostravakovy práce jeden ze závodů rozpadajícího se molochu, dříve známého jako VŽKG, dne jednodušeji Vítkovice a.s. Zkusme tedy s ostravakem vystoupit na zastávce Železárenská či Pohraniční a vnořit se do některého z okolních závodů, například (3).

Ještě než projdeme vrátnicí je třeba dodat, že jestliže jsme jeli dvanáctkou a potřebujeme být na šichtě v 6.00, je třeba nastoupit u Plynáren do vozu, který jede v 5.40. Chlapík který následně vystoupí s Vámi, je ten, kterého hledáte.

Nyní se nacházíme u brány podniku. Předběžně o něm víme, že v něm pracuje více než 38, což jsou lidé, které ostravak ve svých denících v souvislosti s prací zmiňuje. Jen v samotném oddělení, kde sedí ostravak, jich zmíní 22. Díky uvedeným číslům poznáme, že se nejedná o žádnou malou firmičku a myslím že po právu jí ostravak nazývá "fabryka". Zkusme vstoupit.

Na vrátnici nás přivítá ochranka v černém, která se během pracovní doby ráda dívá na televizi. Přesto občas kontrolují zaměstnance, kdyby snad někdo chtěl odnést frézu. Po průchodu vrátnicí je třeba najít tu správnou budovu. Víme že ostravakovo oddělení sídlí celé na jednom patře, které není v přízemí. Nejedná se žádné velké větroplachy, protože mají pouze jedno služební auto. Oddělení je vlastně dlouhá chodba se spoustou kanceláří. Ta ostravakova je až na konci, protože musí projít kolem WC a kanceláře holek. Když budete míjet WC uvidíme přes chodbu umývárnu. Na patře je pouze jedna kopírka s tiskárnou, ale to nás až tak nezajíma. Jsme na místě.

Ostravak zde začíná každý den svým oblíbeným turkem s mlíkem. Zkusme se trochu rozhlédnout. V kanceláři můžeme najít starou ledničku, telefon a obrovskou skříň s bordelem. Všechny židle mají umělohmotné sedáky, což není moc pohodlné pro celodenní práci. Ostravakův stůl poznáme jednoduše, protože je plný fleků od kávy. Dalším identifikačním znakem jsou stohy papírů, šanonů a také počítač. V místnosti však nesedí sám. U vedlejšího stolu úřaduje Kamil a hned vedle Pepík. Dveře na chodbu bývají většinou otevřené, takže je možné slyšet z protější kanceláře šéfa. V blízkém kumbále bychom našli Michala. V kanceláří směrem k východu sedí jeho oblíbenkyně Jaruna společně s Karlem, Karlou a Boženou. Blízko má kancelář i Mirka. Detaily o všech zmíněných, včetně dalších spolupracovníků si povíme příště. Dnes se budeme podrobněji věnovat samotné ostravakově práci.

Z deníku lze tušit, že ostravak pracuje jako konstruktér – kreslič. Jeho pracovní nástroje jsou příložník a pokud nepoužívá počítač pouze na surfování, také vhodný kreslící program. Od šéfa dostává zadány úkoly, kterým říká projekty. Tvrdí, že jeden výkres má udělat buď za týden nebo 14 dní, ale v časové tísni jej zvládne za den. Těžko říct, jaké výkresy se dají takto urychlit. Pokud je projekt dodělaný ukládají jej do různobarevných složek a následně do šanonů. Zodpovědnost za správnost výsledku nemůže schválit ostravak, musí počkat na razítko nadřízeného. To potvrzuje jeho pozici řadového kresliče. Samotný projekt musí být opatřen i písemnou zprávou a prochází procesem schvalovacího řízení, přičemž za něj může být zodpovědných více lidí. To opět mluví pro větší konstrukční oddělení továrny, přičemž projektují zařízení nebo systémy vyšší třídy.

Ostravak má pevnou pracovní dobu 8 hodin, takže už kolem druhé odpoledne může domů. Přesto zmiňuje, že pracuje dlouho, dělá často přesčasy, což může znamenat, že práce je zadáváno úkolově s fixním termínem splnění. Během pracovního dne bývají porady u šéfa. V případě šéfovy nepřítomnosti je možné naopak nedělat nic, což opět svědčí o velkém podniku, který je řízen úkolově, ale přesto se přesně neví, kdo co dělá. Důležitým detailem jsou zakázky pro Rakušany, které svědčí o tvorbě projektů pro zahraniční klienty. Podnik si potrpí i na vzdělávání zaměstnanců, čehož důkazem je ostravakův slavný doškolovací kurz. Dalším faktem, který by nám mohl upřesnit ostravakovo místo působnosti je den výplaty, který u něj připadá na 10-tého v měsíci.

Ale nejen prací živ je člověk a proto se budeme věnovat i jiným částem podniku. Jaké ještě máme důkazy pro to, že ostravak pracuje v některém ze závodu Vítkovic? No, co kdybychom zavítali do závodní jídelny. Pokud tam chceme dojít musíme sestoupit po schodech, projít kolem kanceláře logistika a už jsme tam. Ostravak jí nazývá kantýnou či závodní jídelnou. U výdejního okýnka je možné narazit na extravagantního růžového chlapa s afro účesem. Nevaří tam zrovna nejlépe, ale to by nás jako stopa dovedlo do všech závodních jídelen světa. Důležitější je, že oběd stojí 20 korun, což zavání zvyklostmi velkého podniku. Obědy vaří Eurest, který se na svých webových stránkách chlubí zákazníkem, který se jmenuje Vítkovice a.s. Pro tento podnik svědčí i fakt, že chlapi chodí někdy po šichtě do Výběru. Pokud by ostravak pracoval ve Feroně (tramvaj č.11) nebo někde v Porubě (tramvaj č. 4 a 8), určitě by s chlapama nejezdili přes půl Ostravy, aby si dali jedno.

I v případě, že se zaměříme na obecné informace o jeho zaměstnání, vychází z toho nejlépe zmíněná fabrika. Nejvyšší vedení sídlí v Praze. Jejich podnik (závod) je strukturován na několik samostatných odborů. Jenom v deníku zmiňuje oddělení informatiky, údržby, mzdové, osobní, logistické, reklamní, kontroling, hospodářské ap. Mají také svého odborového předáka. V případě že něco potřebují, musí vyplnit žádanku. To vše jsou znaky velké fabriky. Ani větší soukromá firma se nemůže pochlubit takovou strukturou a způsobem práce. Docházíme tedy k závěru, že po podrobném pročtení ostravakova deníku lze odhadnout, kde "kroutí svou osmičku".

Pro dnešek jsme toho odhalili víc než dost a proto je nejvyšší čas skončit. Do příště nám zůstali jednotliví ostravakovi spolupracovníci. Povíme si o nich něco blížšího a poté už začneme směřovat přímo k ostravakově blízké rodině, přičemž první na řadě je jejich rodinné stříbro – zahradu v Kijovicách. Po dnešním pátrání jsme opět o něco chytřejší, přesto si na závěr neodpustím pár obvyklých otázek.

Proč jezdí k ségře z práce nerad tramvají?

Poznali jste závod či divizi kde pracuje?

Co to vlastně celý den maluje?

Už jste odhalili ostravaka v ranní tramvaji?