Narození

Ostravak se narodil 11.8.1967 ve Vítkovické nemocnici. To že byl porod bezproblémový je zřejmé, protože jinak by se o něm jistě zmínil v některé ze svých historek z dětství. Váhy a míry nikde neuvádí, ale podle vzhledu svých rodičů (mama je malá a tata je kus chlopa) by se dalo usuzovat na průměrného novorozence. V denících tvrdí že ztloustl až na základní škole, takže do té doby byl buď střízlík nebo měl normální váhu.  Protože ostravak  podrobnosti o svém narození nezmiňuje, musíme se spolehnout na nepřímé stopy. Jestliže tata, povoláním horník, slavil v roce 2005 výročí odchodu do důchodu, znamená to následující. Odešel-li do důchodu v 55 letech (ostravak nikde nezmiňuje předčasný odchod) mohl slavit 5, 10 nebo 15 let od poslední šichty. Jeho tata se tedy pravděpodobně narodil v rozmezí let 1935 až 1945, nejpravděpodobněji kolem roku 1940. V tom případě by oslavoval 10. výročí a  ostravaka měl  ve svých 27 letech. V dnešní době to není příliš neobvyklé, ale pokud se jedná o období kolem roku 1967 a vyučeného horníka, nezní to úplně přesvědčivě. Více problematický je věk ostravakovy mamy . V denících se objevují zmínky o jejich vlastnostech, o jejích oblíbených činnostech, ale informace týkající se jejího věku bychom hledali marně. Přesto můžeme odhadovat věkový rozdíl ostravakových rodičů jako statistický průměr rozdílu mezi manžely, tedy 3-5 let. Matka se podle zmíněných závěrů narodila kolem roku 1944 a ostravaka měla ve svých 22 letech.

Nejobtížněji se zjišťuje věk ostravakova jediného sourozence, kterým není nikdo jiný než jeho oblíbená segra. O tom, do kolika let spolu vyrůstali, jak si hráli nebo jak to vypadalo u nich doma si povíme jindy. Pro začátek stačí, když zjistíme v jakém jsou spolu sourozeneckém vztahu. Jelikož ostravak v denících ani jednou neuvede kdo z nich je starší (objevuje se pouze zmínky typu  „segra" či „nejmilejší brácha"), musíme její věk odhadnout podle několika nepřímých zmínek. Podle způsobu, jakým je líčen jejich vzájemný vztah a jak spolu řeší situace, je pravděpodobnější, že ostravak je mladším bratrem. Ve prospěch této domněnky hovoří následující fakta. Segra se k němu chová značně mateřsky, shání mu nevěsty, radí mu co a jak zařídit nebo mu navrhuje, jak přestavět nábytek v bytě. A z deníku je možné vyčíst, že ostravak svou roli bez zvláštních připomínek přijímá a nedělá mu problém její názor vyslechnout a někdy i přijmout. Jako starší bratr by se zvládáním této role měl daleko větší potíže. Další vodítkem je věk ostravakova synovce (zvaného upřimný). Jestliže se narodil v roce 1987 (více se o něm dozvíme v samostatné kapitole), předpokládáme, že ostravakova segra byla v době jeho narození již plnoletá a měla 18 let a více. Pokud by měla dítě dříve, určitě by se stala pointou některého z ostravakových příběhů, protože ten o jejích životních prohrách píše velmi rád.  Pokud není segra ostravakovým dvojčetem, nemohlo ji být v roce narození synovce 20 let.  Ale narodilali se ve stejném roce jako ostravak, určitě by se tím v některém příběhu pochlubil nebo alespoň zmínil. Můžeme tedy z určitostí říct, že segra se narodila v rozmezí let 1965 – 1969. Pokusme se však datum trochu více upřesnit. Jestliže ostravak uvádí, že jeho segru nevzali na vysokou, znamená to, že byla ještě v 18 letech a jelikož tehdy existovala i 9. třída ZŠ i v 19 letech bezdětná. Z toho vyplývá, že segra je starší a ostravak je zákonitě mladším sourozencem.  Segra  se podle zmíněných argumentů musela narodit kolem roku 1965-1966. Použijeme li opět průměrný rozestup mezi sourozenci  (2 roky), je nejvíce pravděpodobný rok 1965. Kdyby se segra narodila před rokem 1965, narodila by se jí poslední dcera (kopia segry neboli segřina kopia) až po 36 roce života, což už někdy bývá bráno jako rizikové těhotenství. Dalším důkazem pro malý věkový rozestup nacházíme v deníku, ve kterém ostravak zmiňuje, že si v dětství kupovali se segrou společně Čtyřlístky. Pokud by byl mezi sourozenci větší věkový rozestup, asi by si nekupovali společně časopis, který je určený pro specifickou věkovou skupinu, přesněji řečeno, určitě by si jej nekupovali společně. Ze zmíněných údajů se dá odvodit, že mama měla ostravakovu segru přibližně ve 20 letech a ostravaka ve 22 letech.

Vrátíme-li se však k věkovému rozestupu rodičů, začne být některé čísla podezřelé. Problematický je v případě roku narození segry věk taty. Jestliže pracoval celý život jako horník, je nepravděpodobné že by měl první dítě až ve svých 25 letech. Pokud začal pracovat kolem 16-17, je málo pravděpodobné že by mu trvalo 9 let než by se mu narodilo první dítě. Proto bude třeba upravit věkový rozestup mezi tatou a mamou. Ten je podle všeho menší než klasických 3-5 let. Daleko pravděpodobnější vzhledem ke zmíněným faktům je rozdíl  0-1 roky. Tatovi tedy bylo při narození prvního dítěte kolem 20 a při narození ostravaka asi 22 let podobně jako mamě. Z toho také vyplývá, že v roce 2005 slavil teprve 5. výročí odchodu do důchodů a jak on, tak mama se narodili kolem roku 1945.

Pro začátek jsme vyčerpali všechny zásadní údaje  týkající ostravakova narození, které lze z deníku vyčíst. Můžeme tedy shrnout že v roce 1967 se narodil ostravak ostravski jako druhé dítě do hornické rodiny, která v té době bydlela v Ostravě-Hrabůvce blízko Budoucnosti.  V některé z následujících kapitol se budeme ještě podrobněji věnovat  ostravakovu příbuzenstvu a sourozencům jeho rodičů.  Příště se ale budeme místu jeho bydliště v Hrabůvce a prvních letech života.  

 Ze zmíněných údajů se zatím o identitě ostravaka mnoho odhadnout nedá. Zatím by dokázala ostravakovu totožnost odhadnout (kromě jeho rodiny) pouze matrikářka Vítkovické nemocnice, matrikářka z Ostravy-Hrabůvky nebo popřípadě lidé kteří dobře znají jeho rodinu. Ale to je teprve začátek ...

I vy se můžete zapojit do pátrání a přispět k sestavování mozaiky, která nám ukáže co nejpřesnější obraz tajemného ostravaka. Pokud znáte odpověď na některou z následujících otázek, podělte se o ni v komentářích.

Jak vypadala Vítkovická nemocnice v roce 1967?

Jak si pamatujete Hrabůvku z konce šedesátých let?

Chodili jste nakupovat do Budoucnosti?

A ostravak?

Pokud neznáte odpověď ani na jednu z otázek nevadí. Příště budete zase o kousek chytřejší.

(D)úvod

Tak jako můžeme poskládat úlomky barevných skel, abychom uviděli překrásnou mozaiku, 

je možné propojit kousky vyprávění a pochopit celý příběh. 

Vydejme se tedy podobně jako Rychlé Šípy do Stínadel a odhalme tajemství nalezeného deníku.

Je totiž mnoho způsobu čtení příběhu, ale jen jeden je ten správný. Věděl to i tajemný o ?

Možná vás závěr vyprávění velmi překvapí.